Prchlíci a migranti
Refugees, Internally displaced people, Asylum seekers
Flüchtlinge
Do roku 1918 dominují konflikty koloniální (Afrika, Asie) a občanské války (Latinská Amerika).
Do roku 1945 dominují mezinárodní konflikty, jejich těžiště se přesouvá do rozdílných ideologií.
Do roku 1989 se konflikty přesouvají z vyspělých zemí do zemí rozvojových, převažují národně-osvobozenecké a občanské války, v konfliktech proti sobě stojí aktéři s odlišnou ideologií (mnohdy ale s pouze maskovanými ekonomickými nebo kulturní rozdíly).
Konflikty po roce 1990 jsou převážně lokální občanské války, aktéři sporů se liší civilizačními znaky (náboženství, jazyk, etnikum).
Ačkoli o růstu nebo klesání počtu konfliktů a jejich intenzitě se vedou spory, beze sporů je fakt, že stále přibývá civilních obětí.
Před rokem 1950: 80 % všech obětí válečných konfliktů byli vojáci;
Po roce 1950: 75 % obětí tvoří civilisté;
Současnost: až 90 % obětí jsou civilisté;
Válečné zločiny (War crimes) hrají stále větší roli v rostoucím podílu civilních obětí konfliktů.
Jako spouštěcí mechanismus se nejčastěji zmiňují kumulace náboženské a etnické nesnášenlivosti vedoucí k terorismu = útoky na civilní cíle.
Dalšími příčinami konfliktů v současnosti jsou: politicky nestabilní vlády, diktátorské režimy, izraelsko-arabské vztahy, separatismus.
Pojem prchlictví před válkou je proto nabíledni.
Dle Wikipedie
Uprchlík (běženec, utečenec) je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zemi. Jde buď o politického uprchlíka, který utekl kvůli represivnímu režimu ve své zemi, nebo o válečné uprchlíky, kteří utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi.
Podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků bylo člověku přiznáno postavení utečence z důvodu opodstatněné obavy z pronásledování pro rasovou, národnostní nebo náboženskou příslušnost, nebo proto, že zastává politické názory, pro které se nechce nebo nemůže vrátit do státu, ve kterém má své státní občanství. Jejich další přebývání upravuje Zákon o azylu. Hlavní institucí v ČR, která se věnuje uprchlíkům a jejich integraci do společnosti je Ministerstvo vnitra České republiky.
Velké množství uprchlíků bývá sdružováno v uprchlických táborech. Některé státy uzavírají žadatelům možnost politického azylu čímž záměrně ignorují Úmluvu. Přijímání uprchlíků se často stává také klíčovým politickým tématem.
Rozdíl migranta
Migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání nebo se stěhuje kvůli rodině.
Data dle Amnesty International
Pokud můžeme věřit údajům organizace značně čeřící vodu, pak:
25,4 milionů je celkový počet uprchlíků ve světě;
44 400 lidí musí opustit své domovy každý den z důvodu konfliktu či pronásledování;
Přes 50% uprchlíků jsou děti mladší 18ti let;
Jen ze Sýrie uprchlo již 6,3 milionu lidí;
Nejvíce uprchlíků hostí Turecko (3,5 milionu), Pákistán (1,4 milionu), Uganda (1,4 milionu), Libanon (1 milion) a Írán (979 400). Největší počet světových uprchlíků (86%) zůstává v rozvojových zemích a v zemích sousedících se zeměmi, odkud lidé prchají. To jsou data z 2017.
Dle údajů organizace Člověk v tísni z 2020: Své domovy muselo opustit celkem 79,5 milionu lidí, z nich 45,7 milionů bylo vysídleno uvnitř své vlastní země. Více než polovina z nich pochází ze tří zemí - Sýrie, Venezuely a Afghánistánu a téměř polovinu z celkového počtu představují děti.
Počet lidí, kteří v důsledku válek a pronásledování přicházejí do Evropy od krizových let 2015-2017 postupně klesá. Dokonce prý se nejedná ani zdaleka o největší počet žadatelů o mezinárodní ochranu v novodobé historii země. V ČR žádalo v průběhu 90. let o azyl mnoho občanů z bývalé Jugoslávie a bylo jim uděleno dočasné útočiště.
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Uprchl%C3%ADk
https://www.amnesty.cz/migrace
https://www.clovekvtisni.cz/migracni-statistiky-4518gp
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=migr_asyappctza&lang=en
https://www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-ochrana-253352.aspx
https://www.unhcr.org/figures-at-a-glance.html