Nuclear Weapons Yield

Nejen o trinitrotoluenovém ekvivalentu

K vyčíslení síly jaderné zbraně se nejčastěji používá údaj yield (nosnost, mocnost, síla), definovaný jako množství chemické výbušiny (TNT) jaké by vytvořilo stejný výbuch o uvolnění toho samého množství energie (trinitrotoluenový ekvivalent). 

Hirošimská puma z 1945 měla mocnost 13 kilotun (kt), což by odpovídalo výbuchu 13000 tun TNT. Největší výbuch bomby s konvenční (nejadernou) náloží v 2. světové válce měl sílu 10 tun TNT. 

Někdy se používá údaj v terajoulech (v násobcích jednotky energie),  kdy výbuch jedné kilotuny TNT má sílu  0.239 TJ.

V technických dokumentech je raději používán poměr síly ku hmotnosti zbraně (yield-to-weight ratio). Maximálně dosažitelný vypočítaný výsledek je u fúzních (termonukleárních) zbraní tvořen 6 megatunami TNT na jednu metrickou tunu (v češtině pouze tunu) hmotnosti bomby (v joulech 25 TJ/kg). 

1960 bylo stanoveno, že zbraně od 5,2 megatun na tunu výše budou považovány za velké. Pro porovnání slavný oklahomský výbuch náklaďáku s hnojivy měl sílu 0,002 kt. Největší nejaderný výbuch zaznamenaný lidstvem, v Bejrútu, měl sílu 0,4 kt. Na tom lze krásně vidět,  že největší nejaderné výbuchy mají energii nesrovnatelně nižší, než síla toho, co je považováno za velmi malou jadernou zbraň. 

Nejvyšší zaznamenaná štěpná jaderná bomba Ivy King měla sílu 500 kt (tedy půl Mt). Teoreticky však neexistuje žádný horní limit pro slučovací (fúzní, termonukleární) bomby. Příměr jaderných zbraní k chemickým výbuchům je velmi nepřesný a kontroverzní, jde pouze o měření síly zbraní, nikoli o pravdivé hodnoty jejich veličin.

Síla výbuchu jedné nukleární zbraně se od druhé světové války neuvěřitelně zvyšuje a v poslední době jsme již konečně svědky jejího snižování. Kupříkladu ruská raketa Bulava má nižší dosah i sílu než dřívější předchůdce Topol-M. 

Naopak největší zaznamenaná síla jaderného výbuchu byla roku 1961 v sovětském svazu 58 megatun, kde byla odpálena termonukleární car-bomba a tím se stala největší jadernou zbraní lidské historie (doufejme). Světlo z výbuchu tehdy osvětlovalo krajiny 1000 km vzdálené a  atomový hřib byl 64 km vysoký. Seismická vlna prý byla změřitelná ještě po třetím oběhnutí země. 

Tím u všech mocností zkončil koncept jaderných bomb a ty se postupně přeorientovaly na mezikontinentální balistické střely jako na nosiče jaderných zbraní. Lidstvo ještě více pocítilo odvěké dilema v rozložení destruktivní síly. Máme se řezat meči do nekonečna a nebo to vše  zahladit výbuchem silné jaderné bomby? Zatím se lidstvo nachází v první části odpovědi a geopolitický přístup lidstva k zbraním zatím vypadá tak, že pokud se jaderné zbraně nezmocní nějaký stát ostatními vnímán jako zlodušský, tak by to tak mělo zůstat až do skonání věků. Ovšem třeba Putin se při politických vystoupeních dokonce vychloubá i tím, že jeho jaderné nosiče jsou vždy "nabité ostrými" a že jenom za jeho vlády Rusko mohlo dvakrát vyhladit celý svět. Je tedy potřeba mu zatnout tipec, ovšem jde o to, kdo, a jak šikovně to udělá, aby se při tom ani jedna jaderná bomba ani náhodou neaktivovala.

Zdroje

https://www.atomicarchive.com/resources/documents/effects/wenw/note1.html 

https://military-history.fandom.com/wiki/Nuclear_weapon_yield