Necromancer / Nekromant

Osoba pokoušející se evokovat myšlenkovou formu zemřelého (ducha) coby duchovního nemrtvého. Nebo se snaží znovuoživit (reanimovat) mrtvé tělo tak, aby projevovalo nadále známky života, už jako nemrtvý tělesné podstaty. Ve skutečnosti to samozřejmě nelze, ale např. v PC hrách fantasy žánru to lze výborně. Knihy černých praktik, v nichž jsou veškerá tato snažení i případné jejich výsledky popisovány, se na zývají grimoáry - knihy černé magie, moderněji v PC hrách knihy temných umění. Odtud snad pramení i novověký pojem černokněžník, jako kouzelník, zabývající se temnou magií.
V PC hrách je nekromantem ten, kdo oživuje mrtvé ku svému dalšímu prospěchu (fyzicky za něj bojují). Nekromant oživuje nemrtvé často v bitevní vřavě a za pochodu, nepotřebuje k tomu žádné speciální rituály, artefakty, zaklínadla ani astronomické konstelace. Nemrtvé prostě znovu povolává k boji pouze tím, že zná dotyčná kouzla a má na ně dostatek magenergie. Typicky ve hrách Elder Scrolls jsou to vesměs kouzla patřící do školy Conjuration mající v názvu raise, conjure, summon, reanimate, revenant a thrall. Moment reanimace netrvá déle než pár vteřin, protože jinak by v boji nekromantovi nebyl příliš platný.

Květnatě nám popisuje nekromanta herní encyklopedie z Age of Wonders 3: Život a smrt je oddělen jako noc a den. Pouze nekromant dokáže správně pochopit zónu příšeří mezi oběma. Nekromant dokáže přivést člověka na pokraj smrti a držet ho tam navěky jako mrtvolnou podobu dřívější osobnosti. Pouze nekromant dokáže rozestřít oponu stínu, kde mrtvá stvoření číhají v temnotách a dokáže vybrané vpustit zpět mezi živé, aby tu přebývali jako jeho otroci ve světle.

Nekromancie podle The Elder Scrolls

Ve světě TES bývá nekromancie spíše nazývána temnými uměními (black arts, dark arts, dark practice). Je poddruhem magické školy Conjuration. Definice na TES Fandom Wiki říká, že nekromancie zde má co dělat s využíváním nedobrovolných duší a mrtvých těl. Podle temných elfů v Morrowindu je oživení a ovládání mrtvého masa či ducha oprávněné tehdy, když je prováděno při zaběhnutých kultovních rituálech. Jinak je ale ohavné a ilegální. Veřejné vystavování živých mrtvých je přísně zakázáno všude kromě zločineckých kruhů. Z praxe také víme, že pokud se pokoušíme oživit zombii za bílého dne ve městě, stráže po nás ihned jdou. Na místech vzdálených od civilizace však temného mága těžko může kdo postihnout a tak zde nekromanté pěstují svoje studie bez konfliktu se zákonem. Mnoho nekromantů se tak pokouší stát lichy, avšak málokdo má dost umu, aby se mu nakonec podařilo stát mocným inteligentním nemrtvým bez průchodu smrtí.

V TES Online existuje kniha On Necromancy, ze které se dozvídáme: Proces reanimace by neměl být brán na lehkou váhu. Nekromantovo momentální duševní rozpoložení totiž má velký dopad na kvalitu výsledného nemrtvého. Příliš citů může stvořit nestvůru tak pohlcenou hněvem, že její logika jednání je zvrácena dokonce i představám nekromanta a takovou bytost lze pak těžko přimět k plnění vlastních účelů. Příliš málo citu zase vytvoří bezduchou zombii, pouhou neinteligentní oživenou schránku dříve zesnulého, která má velké obtíže následovat i nejjednodušší příkazy. Pouze zklidněná a bystrá mysl ve stavu nejvyšší koncentrace dokáže stvořit obludu dobře organizovanou a schopnou plánovat vlastní řešení drobných problémů při následování cíle velkého. Vhodný je také výběr oživovaného těla. V zásadě lze oživit jakoukoli mrtvolu nehledě na stáří nebo stupeň rozkladu, avšak nejvíce použitelné pro boj na straně nekromanta jsou mrtvoly neporušené, čerstvé. Kostlivec, který nedrží pohromadě vlastní silou ale pouze silou magie, je pochopitelně slabým bojovníkem, který se ihned rozpadá. Na druhou stranu je však lepší použít kompletní holou kostru, než omasenou mrtvolu necelistvou, které např. chybí končetina. Nekromanté to také vysvětlují z pohledu duše. Čím déle zůstává tělo neanimované, tím menší moc má jeho duše nad touto tělesnou schránkou. Čím více je tedy mrtvý zetlelý před animací, tím bývá jako oživený nemrtvý slabší a mdlejší.

Nekromanté Oblivionu

Encyklopedie k TES Oblivion je sdílnější. Popisuje, že nekromanté jsou mágové specializující se na školu Conjuration respektive její obor oživování nemrtvých. Nemrtví sluhové tak často obývají jejich doupata v divočině a pomáhají jim v boji, jakmile je dobrodruh v jejich rozjímaní vyruší. Se zabitím nekromanta rázem padnou i všichni jeho nemrtví přívrženci. Nekromant je proto obklopen hromadou nestvůr, aby přišel na řadu až jako poslední. Cech mágů silně zavrhnul nekromancii a jejich pronásledování nekromantů je tak silné, že i pokud před nimi jdete jen oblečeni do nekromantské róby, berou to jako provokaci a zaútočí na vás. Nekromanté v boji chodí strojeni na lehko a nosí tyto lehké róby zpravidla místo brnění. Také zbraň třímají pouze krátkou a jednoruční. Jejich podpůrnou zbraní je magií posilovaná odolnost a hlavní zbraní jsou nemrtví přisluhovači. Ideální pro odstranění temného mága jsou postavy s vysokou Sneak schopností. Jelikož mág není obrněn, povede se ho zpravidla zabít jednou ranou, když se k němu dostanete nepozorovaně.

Necromancer jako NPC postava

Nekromanté jsou agresivní bojoví mágové. Vůči dobrodruhovi jsou vždy nepřátelští a zaútočí na něj na potkání. Nekromanté mají svá sídla v ruinách pevností a jeskyních či podzemních kobkách. Nekromanté, ač sami živí, jsou přátelsky spojeni s nemrtvými, kteří stráží jejich příbytky a slouží jim coby věční přisluhovači. Nekromancii však často ku svojí pomoci pěstují vyšší upíři. V takovém případě jde pochopitelně o nekromanta, který je nemrtvým sám. Stejně tak je tomu u lichů, zejména u unikátních dragon priestů ve Skyrimu. Pro hráče Oblivionu se věc má tak, že když hráč dojde ve hře na místo, kde se nekromant má vyskytovat, má 50% šanci, že se na místě vygeneruje živý nekromant a na dalších 50% půjde o levelovaného tužšího nemrtvého. Necromancer Adepts jsou tužší lidští nekromanté vyskytující se pouze v podzemních kobkách.

Priests of Rathma - nekromanté Diabla

V mytologii herních světů ze série Diablo se nalézají Priests of Rathma, zvláštní to pojmenování pro nekromanty. Jejich popis na Diablo Wiki je plný mytologických jmen ze světa Diablo a působí pro reálného badatele dost nicneříkajícím způsobem, takže jsem ho zestručnil na trochu "civilnější" výtažek: Jsou to ochránci rovnováhy mezi silami života a smrti. Stojí na rozhraní dvou světů. Jejich sídlo je v rozlehlém podzemním městě Necropolis daleko v džunglích východu. Svým okolím jsou nepochopeni a očerňováni a právě toto odloučení od okolních civilizací jim umožňuje pěstovat svoji zálibu v nekromancii, již nazývají tajemnou vědou (arcane science). Ačkoli manipulaci s hranicí mezi životem a smrtí umí i řada bytostí z pekla, mezi smrtelníky náleží toto umění pouze Priests of Rathma. Coby pragmatici života vidí smrt jako jeho součást a nejsou posedlí pokušením oddalovat smrt tak, jako ostatní smrtelníci. Má se za to, že právě tomuto porozumění balance mezi řádem a chaosem vděčí za to, že sami nepadli za obět silám zla, ačkoli s nimi běžně operují. Na druhou stranu právě tato skutečnost je dělá v očích jiných podezřelými z nekalých úmyslů. Nekromanté spoléhají na substanci zvanou Essence, kterou těží jak ze živých tak z mrtvých a tato pohání jejich životy. Tito nekromanté potom nemusí spát. Namísto toho upadají do jakéhosi tranzu, který jim poskytuje odpočinek, avšak jejich smysly stále spočívají v pohotovostním stavu. Je to rovněž Essence, která jim dává moc oživovat nemrtvé pro svoje účely a uvalovat kletby na své nepřátele. Odsud pramení také popis nekromanta jako postavy ve hrách Diablo, která je přímo hratelná hráčem. Kdo si jeho styl vyzkoušel, ví, že nekromant rozhodně není slabou postavou. Jako jediný jde na věc ve velkém počtu, protože má neustále při sobě nemrtvé spolubojovníky. Jeho kletby obracející znásobený damage nepřátel proti nim samotným, jsou už od dob Diabla II legendárním a velmi oblíbeným stylem hraní. Zbraní a vlastně nástrojem nekromanta je "neomylná kosa" (unerring scythe), která jim slouží podobně jako rolníkům na poli ke kosení protivníků, ale zejména k roztínání mrtvol, z nichž těží esenci, která poté pohání jejich paletu kouzel. Typické jsou také jejich krátké jednoruční zbraně s čepelemi na obou koncích.
Nekromanté jsou připraveni se na krátkou dobu spolčit jak se silami řádu, tak se silami chaosu, ale vždy jen do té míry, než obnoví rovnováhu mezi nimi, protože jedině tato rovnováha věčného souboje mezi dobrem a zlem je jejich životní filozofií. Nekromanté tak nepovažují svoje jednání ani za dobré ani za zlé. Berou to tak, že stráží zachování věčného cyklu bytí (Great Cycle of Being), který zestručňují do jednoduché poučky: Vše co roste, musí jednou také chřadnout, zemřít a shnít a tím zase uvolňuje místo na slunci pro dosud žijící. Věří, že i sebemenší vychýlení z této rovnováhy může vést ke katastrofě.

Zajímavé jsou zmínky takového charakteru, jakými nás herní mytologie navádí na myšlenku, že nekromanté jsou vlastně dobří nebo aspoň neutrální tak, aby za ně hráč vůbec mohl hrát, proti obřím zástupům stoupenců zla: Ve hrách Diablo se vždy řeší vypuknutí nebo znovupříchod sil zla ve velkém počtu. Nekromanté tedy bojují se silami hlavního zla (prime evil) svým menším zlem. Nástup mocného zla vnímají jako porušení symetrie a aby ji znovu nastolili, musí zabránit intervenci nesmrtelníků ve světě smrtelníků. A dělají to po svém, izolováni od okolních civilizací. Sami se po tom ve své společnosti zabývají debatami o tom, jak rozsáhlé na obě strany mají jejich akce být.

Necromancer v Disciples

"Immersing themselves deep into dark waters of the forbidden knowledge, Warlocks perfect their skills. Those who versed in the rituals of Death have earned the right to be called Necromancers."

V kolové fantasy strategii Disciples (1-3) je nekromant vždy standardní jednotkou nemrtvých, jednou z mnoha, a docela se zde pomíjí rozlišení jestli je sám živý nebo nemrtvý. Ostatně ani v jiných výskytech nekromanta ve hrách si s tím tvůrci mnoho hlavu nelámou. Nekromant sám nemusí být živým pastýřem stádečka svého hloučku nemrtvých okolo sebe, ale rovněž může být nemrtvým nekromantem, což se vlastně u některých vyšších nemrtvých pokládá za samozřejmé, pokud svojí činností z poražených nepřátel povolávají nižší nemrtvé.

Zdroje a ilustrační obrazy

Nekromancie. Wikipedie otevřená encyklopedie. Web. 2019.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nekromancie

Necromancer. Age Of Wonders 3 Wiki. Web. 2019.
http://age-of-wonders-3.wikia.com/wiki/Necromancer

Priests of Rathma. Diablo Wiki. Fandom.com. Web. 2019.
https://diablo.fandom.com/wiki/Priests_of_Rathma

Oblivion Necromancer. The unofficial Elder Scrolls pages. Web. 2019.
https://en.uesp.net/wiki/Oblivion:Necromancer

Necromancy. TES Wiki. Fandom.com. Web. 2019.
https://elderscrolls.fandom.com/wiki/Necromancy

On Necromancy. TES Wiki. Fandom.com. Web. 2019.
https://elderscrolls.fandom.com/wiki/On_Necromancy

Necromancer (Oblivion). TES Wiki. Fandom.com. Web. 2019.
https://elderscrolls.fandom.com/wiki/Necromancer_(Oblivion)