(1) Nekromancie a reanimace
Necromancy / Totenbeschwörung (Nekromantie)
Nekromancie ve středověku a novověku
Nekromancie jako forma spiritismu předpokládá existenci
zemřelých nebo jejich duší. Skrz rituály se snaží o jejich zaříkávání či
znovuoživení za cílem získat vhledy z budoucnosti k řešení otázek v současném
světě. V klasickém slova smyslu tedy šlo o věštění budoucnosti prostřednictvím
mrtvých. V tomto smyslu je nekromancie běžná u domorodých náboženství nebo
krizových kultů se silným kultem předků (manismus), kde panuje představa, že
mrtví jsou stále nablízku živým. Příkladem může být středoafrické náboženství
voodoo, které dovlečeno na Haiti, má za výsledek původ celosvětového dnešního
fenoménu zombismu. Při nekromancii jako věštění se používá záznamových metod
kyvadélka, planžet či tabulek Ouija k automatickému psaní.
Etymologie
Původ slova je ve staré řečtině a doslova znamená věštění z mrtvol. Od 13. století je nekromancie asociována s černou magií. V 15. století u Paracelsa vystupuje pojem Nigromantie, vzniklý zkomolením řeckého původu s latinou. Humanistický učenec Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim udává dva hlavní druhy nekromancie:
Scyomancie, při které se vyvolaný obraz zemřelého využívá k oslabení či léčení živých.
Nekyomancie, která má za cíl oživení mrtvých. Domněle zdařilé výsledky pokusů jsou zde nazýváni jako Wiedergänger, česky revenanté (nemrtví). Tak vzniklý nemrtvý má potom nadpřirozené schopnosti a je po celý druhý život vázán na svého stvořitele. Tento druhý život však končí velmi záhy, neboť je výsledkem špatně rozpoznané falešné smrti, kdy bývali často domněle mrtví pohřbíváni ještě zaživa. V 15. století je nigramancia popisována také lékařem Johannesem Hartliebem v "Knize všech zakázaných umění" (1455) jako jedna ze sedmi věšteckých metod, vedle matematiky, astronomie, alchymie a medicíny. Řada vědců byla i později nařkávána z provozování nekromancie (Faust, John Dee, ...). Hranice mezi vědou a nadpřirozenem byla nejasná. Dnes moderní Channeling by se dal rovněž dát do souvislostí s nekromancií.
Jakákoli černá magie však byla v minulosti zavrhována jako morálně pochybená.
Nekromancie jako metoda znovuoživování mrtvých
V novověku, mimo jiné za dob Harryho Houdiniho, který sám jako iluzionista věnoval značné úsilí na odhalování spiritistických podvodníků, panuje takový názor, že nekromancie je prubířským kamenem okultismu a kdo z adeptů by předvedl skutečný výsledek přivedením duše z onoho světa, dokázal by tím význam těchto temných umění.
Nekromancie v dnešním pojetí
Nás však daleko více zajímá nekromancie jako metoda znovuoživování nemrtvých. Nejvděčněji přijímá tuto tematiku až moderní doba v dílech fantasy a fikce, jakými jsou právě počítačové hry. V tomto žánru prakticky neexistuje hra, kde by hlavní zloduch nepřiváděl na svět temné hordy zombií a dalších nemrtvých. Jako hlavní, ze kterých zde čerpám, jsem vybral ty herní série, kde jsou jednak druhy nemrtvých hojnými protagonisty a které sám znám, protože jsem je od deseti let věku hrál, kdy mi to jen čas mezi učením dovolil. Sem zejména patří herní série Diablo, Disciples, Doom, Heroes of Might & Magic, The Elder Scrolls a později třeba Witcher a Total War Warhammer.
O tom budiž celá tato sekce webu o nemrtvých, ve které Vás tímto vítám!
