Nasr (Hatf 9) - zbraň buzeratérů

Tactical ballistic missile
Ve více ohledech překvapivá zbraň Pakistánu

Jde totiž o jednu z nejnovějších taktických raket Pákistánu z roku 2011 a přesto s tak krátkým dosahem 60-70 km. Vývojově jde u pakistánských technologií o již devátou v řadě (Hatf 9), přičemž Hatf 10 ještě oficiálně ani neexistuje. A přesto je tato raketa určena jako nosič jaderné hlavice o nízké síle. Takže zde je vidět, jak se s tím Pakistánci opravdu nemažou. V Evropě by taková zbraň musela mít dolet mnoha stovek až tisíců kilometrů, aby bezpečně mohla nést jadernou hlavici.

Pákistán se totiž významně obává toho, že Indie si časem zmapuje všechny mezery v obraně na hranicích a do těchto bodů vtrhne se svou obří flotilou starších ruských tanků a tím rychle ovládne velké území Pakistánu. A právě tomuto převálcování indickými tanky by měly rakety Nasr (vítězství) zabránit.

Zbraň je odvozena lehkou úpravou od čínských raket WS-2 od China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC). Raketa má délku 6 m a průměr 40 cm. Při hmotnosti 1200 kg má prostor pro bojovou nálož 400 kg, což je vlastně celá třetina celkové váhy a tomu pak odpovídá i hazard použití takovéto zbraně defakto ve vlastních řadách. Raketa je jednostupňová na tuhé palivo.

Vůdci Pakistánu vidí zbraň i přes svůj směšný dosah jako nutnou právě pro rychlou reakci v malých měřítkách na jaderné odstrašení Indie a jejích daleko dokonalejších konvenčních taktických raket. Raketa Nasr byla v letu testována 2011, 12 a 13 a úspěšně uletěla 60 km. 2017 byla vylepšena na 70 km dosahu.

Rakety s jadernou hlavicí jsou uchovávány i odpalovány na mobilních odpalovačích v podobě osmikolových náklaďáků, kdy jeden veze čtyři rakety Nasr.

Nebýt jaderné hlavice, jde vlastně o průměrně schopné rakety dnešního dělostřelectva s krátkým dosahem. Ještě jako vtip by mohly být nenaváděné. Ne, aktuální technologie Pákistánu se projevuje právě v tom, že rakety jsou poměrně přesně navedené, manévrují za letu a dělostřelecké raketomety jsou s nimi schopny vyznávat taktiku shoot-and-scoot, tedy rychlou změnu pozice po výstřelu. 

Tato situace a nový vývoj kolem Kašmíru předpovídá vzplanutí velkého horkého konfliktu mezi Pákistánem, Čínou a Indií mezi 2025 až 2029. Proto možná Putin plánoval svůj malý konflikt už na 2022, aby vůbec v historii 21. století nezapadl.

Zdroje

https://missilethreat.csis.org/missile/hatf-9/

https://www.globalsecurity.org/wmd/world/pakistan/hatf-9.htm