NFS Heat: Užitečné zkušenosti z nejlepšího pojízdného simulátoru posledních let (2017-20)

Je jasné, že klady NFS Heat zcela převažují, jediným velkým záporem je absence řidičských zbraní a mlácení policistů. Jinak jde o další božský NFS tři díly vzdálený od neskutečně dobrého NFS Rivals. Po stránce propracovanosti, ovládání, ladění komponent a smysl pro detail, je to nejlepší NFS všech dob a zřejmě vytvořil metu pro nástup úplně nového levelu pojízdných simulátorů.

Tunění zakoupením autodílů

Zajímavé je zde pojetí tunění nikoli pomocí posuvníků pojezdových veličin, ale pomocí autodílů různých vlastností. Ty mají různě vybalancované čtyři veličiny, které si navzájem odporují a ladění celku auta se dá záměrně cílit až tehdy, kdy dokoupíte větší počet komponent vyhovujících si ve vámi vybraném směru rozvoje auta. Auta v Need for Speed Heat mají čtyři veličiny, ale první veličina Power je pouze orientační, stejně jako ta poslední. Sledujete akorát top speed a akceleraci. Není vidět zatáčení, které u všech NFS až doteď bylo. Hodila by se zde také hmotnost vozidla, protože dle pocitů ze řízení hra ji rozhodně v úvahu bere a hybnost i bourání propočítává podle neviditelného údaje hmotnosti.

Nejvyšší důraz na detail

Po stránce nastavování parametrů jízdy, výkonnostních a vzhledových detailů jde o nejvíce obsáhlý NFS dosud. Když se budete chtít piplat s třemi částmi jenom disků kol a zvlášť na předních a zadních kolech, můžete se s tím piplat až do alelůja. Měnit můžete takové voloviny jako barevné zářivky svítící pod autem jako v NFS ProStreet nebo dokonce barevný kouř pálících se pneumatik. Dále jsou zde tři veličiny ladění zvuku motoru s asi 10-ti přednastaveními. To je tedy síla.

Rychlá kalibrace řízení

Poněkud skrytá je zde další možnost doladění jízdních výkonů. Všiml jsem si jí až náhodou v půli hry.
Pomocí numerických šipek se dostanete k waypointům a úkolům, ale nově také máte možnost měnit citlivost řízení, což se sice nepodstatně, ale přece jen projevuje. A také možnost měnit přítlak auta na vozovku a kontrolu trakce. Přítlak je sotva poznat, ale ve vysoké rychlosti v dopředné jízdě cítíte, jak je auto přisáté na silnici a je obtížnější ho rozhoupat do stran. Také by měl zvýšit rychlost na asfaltu. Lze zapnout / vypnout kontrolu trakce. Ta se hodí, pokud auto samo od sebe bez brzdění dobře zatáčí. Jinak je lepší ji vypnout a zatáčky násilím kroutit ruční brzdou. Je tu také posuvník intenzity zatáčení. Tu je dobré při driftech nechat nízkou, aby auto snadno smykovalo. Při závodech naopak nastavte vysokou, abyste toho co nejvíc zatočili bez smyku.
Vyzkoušejte a naučte se s a bez. V podstatě s ní zásadně měníte způsob vyjíždění zatáček ve vysoké rychlosti.

Policajty nahnat do vody

Jelikož zde nejsou řidičské zbraně, s policajty můžete bojovat pouze suchými metodami, jako ujížděním z dohledu. Ani s narážením si moc neužijete. Policajti mají tendenci na potkání a první vizuální kontakt s vámi už z dálky brzdit a otáčet se do směru vaší jízdy, aby vás mohli pronásledovat. A to je vaše jediná chvíle! Trvá mu to docela dlouho, než se otočí a je při tom přilepen na místo, takže když je k vám natočen bokem nebo aspoň stojí, nevyhýbejte se mu, ale naopak v plné rychlosti to do něj napalte. Zpravidla ho tím zničíte na první pokus. To je jediný způsob jak s nimi bojovat.
Řidičská zbraň je zde ze dvou vlastně jenom jedna a ve skutečnosti žádná. Jsou dvě, ale jedna je pasivní, a i ta aktivní, kterou lze aktivovat v požadovanou chvíli, je svým způsobem spíše pasivní obranná zbraň, jako např. prevence killswitchů na pár vteřin vymezené doby. Jedinou obecnou taktikou, jak z potyček s policajty vyváznout nezatčen, je zmizet jim z dohledu. To buď pomocí skrytí a maskování nebo jim prostě ujet. Nejlepší upgrady v tomto smyslu jsou rušení policejních detekčních radarů a instant repair. Ostatní příliš smyslu nemají. Je tu damage increase a armor, bohužel je nejde použít spolu, což by dávalo dohromady zabijácké auto na policajty. Bohužel v NFS Heat se žádné masakry policistů nekonají. Na druhou stranu se vám zase přičítá na vrub, když se policajti při honičce s vámi vybourají a zničí sami. Nijak ovlivnit to nemůžete, ale aspoň vám tím čas od času sám povyroste heat, když jim pouze ujíždíte. Aspoň že tak.

Celkově rozporuplné je vnímání tohoto rysu hry, která vás seč může tlačí do toho, abyste zvyšovali nasazení policajtů při svém pronásledování, a přitom jim nemůžete čelit jinak než ujížděním. Prakticky ani pasti na policajty na mapě nejsou.

V městských čtvrtích, které jsou odděleny vodou, je dobré, když vás těsně sledují, zajet do moře. Hra vás s nějakým zpožděním resetuje na břehu, ale policajti tam často zahučí třeba tři najednou a navždy. Také na molech jsou zmatení. Vyjeďte až na konec úzkého jednocestného můstku trčícího do vody. Policajti vás tam sice chtějí následovat, ale AI si v této situaci neumí poradit, takže buď opět zahučí do vody nebo se tam zaseknou a nedokážou vyjet z mola zpět.

Bohužel ani důvod proč zvyšovat heat level policajtů nemá mnoho smyslu. Odemknete si jím nějaké bonusové visual modifikace, ale vzhledem k pojetí hry ty nás vůbec nevzrušují.

Recepty na dobrá auta

Na internetu jistě najdete hodně srovnání parametrů a encyklopedické průvodce hrou Need for Speed Heat. Zmiňuji jen tipy o vozech, které jsem sám vypozoroval:

Acura NSX je tajným esem v rukávu. Je to bezpochyby nejlepší auto ve hře. Dostanete se k němu už někde v půlce kampaně a přitom lze neustále upgradovat tak, že až do konce hry je pořád srovnatelná s aktuálně nejlepšími hyperauty.

Jsem rád, že ve hře nejsou takové nesmysly jako Bugatti Veyron a Marussia, konečně! NFS Heat je natolik decentní, že ho tato epidemie podivných aut nezasáhla. Zato však nechybí Koenigsegg s modelem Regera. Má jednostupňovou převodovku, ale jede tak, jakoby snad nemělo žádný odpor, který je tolik znát u všech aut ostatních. Bohužel se s ním projedete až párkrát na samém konci a po jeho dosažení vás hra okamžitě přestane bavit. Všechna koncová hyperauta takto působí. Najednou vám umožní všechno, o co jste se snažili po celou hru dosud, takže zábava po dvou jízdách s nimi rychle končí. Hra to ví a kompenzuje tím, že hyperauta jsou na pořízení neúměrně drahá. Nesmírně.

Je tu zatím nejvyšší počet starých amerických herek z let 1960 až 1980. Lze je upgradovat dost vysoko. Takže kdo se chce vyřádit v uřvaných uprděných obstarožních pekáčích kulatých tvarů, může se s nimi vyžít nejvíce, než jak jsem kde jen viděl.

Ze starých amerických pekáčů je samozřejmě nejlepší lehká mrštná Barracuda a těžký ovšem silně akcelerující Buick - s neutrálním podvozkem na všechny strany je to nástroj lovce policajtů.

Jak je v NFS obvyklé, všechna BMW a Audi ničím nevynikají, stejně tak auta japonská. Ta jsou podána jako naprosto nudná až na Mitsubishi Lancer, které má aspoň vzrušující zvuk motoru. Podobné jsou Mercedesy, z průměru vybočují jenom zvukem motoru a některé lépe akcelerují. Důraz je tu na Porschata. Je jich tu nejvíce modelů. Všechna vypadají jako pekáč s očima žabáka a motor jim prdí všem stejně, všechna ovšem mají poměrově nejvyšší akceleraci. Celá rodina Nissanů je uprděná jako vždy a přitom nejedou. Audi R8 je skvělé jen papírově a jako vždy velmi rozbitné. Všechna Lamborghini kupodivu špatně zatáčejí, mají zvuk motoru jak prasklá trumpeta a ani výkonem nijak neoslní. Snad jedině Aventador je rychlejší. A chybí zde Gallardo! Ferrari jsou jako ve všech NFS velmi odolné na boj s policisty, ovšem jejich zvuk je ještě protivnější než jindy.

Jako vždy v NFS jsou ze superaut nejlepší McLareny. Zvuk motoru je stejně svižný a futuristický jako jízda s nimi. Ta síla je doslova cítit a pohodlnost jízdy ve 300 km/h je taková, jako byste jeli stovkou, takže super. Nechybí zde ani Pagani Huayra, ovšem nemá to ten sexy zvuk jako v NFS Rivals a zdaleka tak dobře nejede. Bručí stejně basově jako korveta nebo BMW a na to, že stojí milion a půl dolarů s ním není žádný odvaz. Vyrovnají se mu auta o třídu nižší. Zvláštnosti jako Dodge Viper, jedna Čalfa Rómeo, Ford GT a Aston Martin či Jaguár vynikají snad jedině originalitou svých reálných předobrazů.

Je zde obří množství terénních aut doslova gazikového vzezření, ovšem využijete je jen na offroad závodech, které jsou už z povahy věci v NFS vlastně nežádoucí. Žádnou zvláštní sílu jako zabijáci policajtů netřímají. Jsou pomalá a neohrabaná. Přitom na offroad nebo drift můžete připravit doslova kterékoli auto ve hře laděním podvozku tak, že zatáčí v prachu nebo driftuje jako bůh.

Takže maximalizovaná Acura NSX je vítězem po všech stránkách. Teoreticky byste jiné auto po celou hru vůbec nemuseli provozovat!

NFS cheaty

Tentokráte máme v NFS dokonce i číty! Ne přímo ve hře, ale snadno dostupné přes trainery třetích stran. Bohužel jsou tak přímočaré, že vám dají miliardu dolarů a tím vám zkazí celou kampaň. Peníze na účtu se uloží navždy a rázem můžete mít všechno a hratelnost tím končí. Takže je to jen na vyzkoušení při nové gamesave pozici. Takže doporučuji mít dva sejvy, jeden čítový na zkoušení aut, a druhý pořádný herní na střední obtížnost. Tyto soubory si zaměňujte ve správci souborů ve složkách uživatele ve Windows.

Odkaz na cheats trainer
https://www.oneangrygamer.net/2019/11/need-for-speed-heat-cheats-offer-unlimited-money-infinite-nitro/97020/

Určení role auta

A to je poslední aspekt hry, který má v NFS svoji premiéru a je dost významnou pomůckou při ladění aut na různé typy závodů. Mělo by to zůstat už u všech dalších NFS. Máte tu minigraf vypadající jako matematický počátek se dvěma osami a se čtyřmi extrémy po stranách čtverce: Offroad, Track, Race a Drift. Bodovým grafem přesně vidíte, mezi kterými extrémy se vaše auto nachází a pomocí třech parametrů podvozku můžete svoje auto nákupem komponent variovat, jak reaguje při řízení, doslova dle libosti. Prozradím, že jako nemilovník offroadu ani driftů, je nejlepší mít bod v grafu zcela na dolní hranici uprostřed. Dosáhnete toho showcase zavěšením a dragovými pneumatikami.

Směsné poznatky

Sbírání bonusů objevováním mapy je na nic. S nějakými nálepkami a vizuálním tuningem ať se jdou vüsratt! Zvláště poté, když se to ve hře nijak neprojevuje ani na výkonu ani na skóre ani na reputaci.

Co nejvíce zvyšujte level ujížděním nočních závodů. Tím si otevíráte dražší denní závody za více dolarů. Naopak zcela se vykašlete na zvedání Heat levelu. Hra vás do toho sice pořád nabádá, ale ve skutečnosti není proč a jen vám to hází klacky pod nohy. S policajty se zde jako v NFS Rivals bojovat nedá. Většinou vás zdemolují nebo zabásnou, což ubírá peníze (zřejmě kaucí za propuštění). A už vůbec nemůžete poškozovat a likvidovat spolujezdce, jako v NFS Rivals! Heat je holt výlučně jízdní simulátor.

Vlastní auta nakonec prodávat jdou. Tuto možnost ve vlastní garáži snadno přehlédnete. Je to první položka v menu garáže, dále vstoupíte do podrobností vybraného auta a tam se nalézá povel sell. Tím můžete občas to kvantum nepoužívaných vehiklů pročistit. Prodej je navíc tak vymyšlen, že se prodá holé auto a veškeré upgrady vám zůstanou. Sice auta takto odprodaná nepředstavují velký zisk, ovšem upgrady se nyní dají použít v jakémkoli autě jiném, což obrovsky šetří náklady například při pořizování speciálního auta na vybraný druh závodů.

Opakuji, že hře vévodí Acura NSX. Teoreticky byste si mohli koupit jenom ji a upgradovat až do konce hry. Vyrovná se autům desetkrát dražším.

Úplný začátek

Ze začátku se táhnete jak smrad v nějaké popelnici na kolečkách z let 60. až 80. Máte problém neusnout za volantem, jak to jede pomalu a šance na dohnání pelotonu není jinak, než na nejlehčí obtížnost. Poprvé jsem zažil mikrospánek u virtuálního řízení a to třikrát během prvního návodu. Napral jsem to vždy ve stejné zatáčce do baráku a probudil mě zvuk bouračky a pohled do výlohy plné čokolád.

Vzhledem k tomu, jak neúměrně jsou nejlepší auta drahá, je jasně poznat způsob hraní, který pro nás tvůrci vymysleli. Je jasné, že největší zábava celé hry spočívá v tom, do nekonečna si ladit výkon padesát let staré popelnice a pravidelně v ní natrhávat zadek na vysokou obtížnost autům o třicet let novějším. Odpovídá tomu i statistické rozložení výběru aut. Proto se dvě třetiny všech aut nalézají pod výkonnostním průměrem a často se divíte, že odemčením nějakého i dost pokročilého závodu je vám za odměnu odemknuto auto, jež je v základním stavu o víc než polovinu horší, než to, ve kterém už jezdíte. Tento jev je v NFS Heat znát více, než v kterémkoli předchozím. A když se touto cestou necháte unášet, zdaleka to nakonec není špatné. Svých šunek, do kterých jste tuningem investoval čtyřnásobek pořizovacích ceny si také mnohem více vážíte než aut nových, které rovnou z prodejny jsou stejně výkonné, jako to, co jste si vylepšovali drahnou část hry.

Need for Speed Heat si také dává záležet, aby ukojil hráčovy potřeby extrémních drah všeho druhu. Je tu od slalomových tratí s kužely, přes dálniční tratě skoro v přímce, přes hopsavé offroady a celá jedna mise jízdy po kolejích.

Nepříjemné je přepnutí do zadní kamery při silném bourání. Doslova jako když z vás náraz vyrazí duši a vy koukáte na auto tři metry zezadu.

Je zde také nalézání a sbírání předmětů na mapě světa. Podle mě jen zbytečný marketingový tah, aby jízdní simulátor šel s dobou moderních kutilských open-world RPG, protože nejlepší upgrady prostě nakoupíte a vizuální jsou jen pro srandu králíkům.

Na závěr je jasné, že kladné stránky NFS Heat zcela převažují, záporné stránky jsou vlastně jen drobnými přešlapy. Jediným velkým nedostatkem je absence řidičských zbraní a mlácení policistů. Jinak jde o další božský NFS tři díly vzdálený od neskutečně dobrého NFS Rivals. Po stránce propracovanosti, ovládání, ladění komponent a smysl pro detail, je to nejlepší NFS všech dob a zřejmě vytvořil metu pro nástup úplně nového levelu pojízdných simulátorů.

Zdroj

Need for Speed Heat. Ghost Games. Electronic Arts. Microsoft Windows. PC game. 2019.