DCNemrtví

Mummy / Mumie / Mumie

Klasická stránka mumií

Pod klasickým významem mumie rozumíme lidské tělo nebo části lidských ostatků, které jsou fyzikálními a chemickými vlivy ochráněny před biologickým rozkladem. K mumifikaci dochází přírodními vlivy nebo uměle lidskou činností a v drtivé většině případů aniž o tom mumifikovaný protagonista ví. Celoživotním sledováním dokumentárních stanic vím o jediném pouhém případu, kdy hlavní představitel mumifikace vědomě mumifikoval sám sebe. Jde o bezejmenného mnicha Tibetu, který dokázal sám sebe mumifikovat v k tomu určené papírové krabici, kde vrcholným projevem své meditace zemřel v poloze skrčence po několika týdnech pojídání pouze jehličí. Stálá atmosféra na jedné z hor Tibetu, nízký obsah kyslíku a pryskyřice z jehličí pak udělaly své. Cenu jeho mumie dnes o pár století později lze jen těžko vyčíslit.

Ze slovníku cizích slov se dozvídáme, že mumifikace je přeměnou organizmu do fosilního stavu rychlou dehydrací bez procesu zkamenění. Ačkoli zasvěcenci tak často nerozlišují, mumifikování a balzamování jsou podmnožinou konzervace. Například Leninovo tělo bylo v nezměněném posmrtném stavu spolu s těly třinácti dvojníků konzervováno. Mumifikace je udávána jako cesta umělé konzervace těl zejména ve starém Egyptě. Pro obzvláště zaujaté odkazuji na Wikipedii německou, která v němčině navíc odlišuje dva pojmy Mumifizierung a Mumifikation a zároveň osvětluje nepatrný předěl mezi oběma definicemi.

Po světě nalezneme nesčetně mumií, hlavně těch přirozených. Z nich nejzprofanovanější je bezpochyby Tutanchamon, dnes už jen starý plesnivý idiot. Zajímavé jsou však mumie z bažin, které se mezi léty 2016-18 těšily mezi mumiemi nejvyšší oblibě. Jen hvězdy vědí, jaké další druhy mumií přijdou do módy v budoucím období. Dědkové z doby kamenné nám díky kyselé půdě rašelinišť byli uchováni dodnes. Zajímavé jsou proto, že těla takto uchována nejsou tlustší než pár centimetrů. Kyselina z rašeliny vyluhovala vápník z kostí a to dovolilo celému tělu "lehnout".

Pulvis mumiae

Nebo také Mumia vera aegyptiaca byl kromě egyptských muzeí dalším způsobem, jak mumifikované egypťany zpeněžit ještě po smrti. Prášek z drcených mumií byl cennou substancí prodávanou v apatykách ještě v dvacátém století. Byl užíván jako afrodiziakum, hnědé barvivo, zdroj dehtu a pryskyřic, což si dnes z etických důvodů už můžeme pouze představovat.

Mrtvolinec pod městem

Podzemních center mumií je na světě kupodivu nepočítaně. Jejich výčet je sem zbytečné dávat, neboť jde prakticky o každé město. Proslulou je však Palermská hrobka kapucínů, kde pod zemí od šestnáctého století do dnes postupně leží ba i stojí přes dva tisíce úžasně vyšklebených mumií. Jejich škleb je hlavním lákadlem pro turisty a v průvodcích se praví, že nemá nic co do činění se způsobem smrti. Mumie zemřely přirozeným způsobem, a aby se do sklepení vešly, byly pochovány vestoje, přičemž jejich obličej se postupným odlivem tekutin z těla ve stojící pozici zvolna přetvářel. Proslulým mumificiérem zdejší hrobky byl ital Alfredo Salafia, jenž vyvinul do té doby revolučně účinnou směs na konzervaci těl, jejíž složení do své smrti utajoval. Mumifikovat sebe sama se mu jí však nepodařilo. Injektoval tehdy mrtvoly svým jedinečným mumificientem z roztoku formaldehydu, zinkových solí, alkoholu, kyseliny salicylové a glycerinu, který dnes zná každý zařízenější pohřební ústav. Jeho vrcholným dílem je až dodnes zachovaná mumie dvouleté Rosalie Lombardi, jež je z pohledu odborníků na mumie tak krásná, že by ji šlo v rakvičce používat jako dětskou panenku. Bohužel za poslední dvě desetiletí začíná chytat rafinovaný druh plísně, který je vůči Saláfiově směsi rezistentní. A tak ji každý měsíc pravidelně fotografují, aby se časosběrně zjistilo, zda ji nákladně přechovávat i nadále má vůbec smysl.

Etymologie

Pojem mumie sám naznačuje příbuznost s metodou mumifikace ve Starém Egyptu. Do latiny vešel pojem mumia skrz arabštinu ze staré perštiny. Ve všech případech znamená vosk nebo černou smůlu stromů. Ta se používala jako balzamovací substance u všech civilizací a existovala také pod rovnocenným názvem bitumen, ve kterém existuje např. v dnešní němčině. Šlo tedy o oblíbenost znění slova při přejímání do latiny. Dost dobře se mohl místo toho přejmout bitumen a dnešní mumie by potom všude na světě byly bitumiemi.

DCNemrtví

Kapitoly článku:

⟫ 1: Klasická stránka mumií|  Pulvis mumiae|  Mrtvolinec pod městem|  Etymologie|  

⇒ 2: Mumie jako protagonista|  Mumie jako druh nemrtvého|  Mumie v Diablu|  Zdroje a ilustrační obrazy|  

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Uvěřitelné si můžete vymyslet, avšak neuvěřitelné musíte prožít.
J. da Cimrman