Minigun, Microgun a rotační kulomety
Rotary heavy machine gun
U.S. těžký letecký rotační kulomet
Jelikož americký Minigun M134 byl pro nás hráče bojových simulátorů prakticky jediným známým rotačákem ihned po revoluci, mnozí jsme si kladli otázku, proč má v názvu předponu “mini”.
Mini je v tom, že jde o NATO ráži malých palných zbraní 7,62×51mm, což je v jasném rozporu s leteckým kanónem ze všech amerických stíhaček let 60. až 80. M61A1, který má ráži 20 mm.
Oba jsou jinak na stejném principu kulometu Gatling, tedy rotačního systému šesti hlavní, jež rotují pomocí vnějšího zdroje energie, nejčastěji dnes elektromotoru, v roce 1861 typicky klikou. Hlavně rotují kvůli přehřívání. Obrovské teplo odevzdané hlavním se u rotačního kulometu dělí mezi 6 hlavní namísto jedné a ty se rychlou rotací dále chladí. To umožňuje střílet obří kadencí přes 6000 ran v minutě, tedy, ano, 100 ran za vteřinu. Pro tyto kadence byly používán v leteckých soubojích, Minigun konkrétně jako boční zbraň vrtulníků operovaná člověkem a střílející kolmo na směr letu. Pozdějším vývojem již jako chaingun řízený čistě elektromotorem bez mechanických následností palby jednotlivých hlavní, přišlo více módů a volitelná kadence. Pro obrovskou spotřebu střeliva se však používají většinou jen dvousekundové dávky.
Snad nejmocnější podobou rotačního kanónu je sedmihlavňový GAU-8, kolem něhož je postaveno celé protitankové letadlo A-10. V dnešní době mají největší užití v systémech protivzdušné obrany na nejkratší vzdálenost, tedy CIWS na palubách lodí snad všech zemí světa, co loďmi disponují.
Původní typy vyrábí General Electric. Ten roku 1966 vyvinul také Microgun (XM214 - prototyp), který měl ráži 5,56 mm, 6 hlavní o délce 5,3 m a kadenci max. kolem 10000 ran za minutu. Většinou se však střílelo 4000 r/m a do říčních hlídkových člunů byl dodáván s 1500 až 3500 kusy střeliva.
Méně slavné zato ještě výkonnější jsou rotační kanóny ruské - Gryazev-Shipunov, dosahující kadencí 9000 i 10000 ran v minutě. Sověty byly vyvíjeny také původně pro stíhačky Mig od roku 1975. Tyto jsou také ráže 23 mm a rovněž šestihlavňové. Jsou však určeny pouze pro střelbu na jasný zásah, neboť třeba Mig-31 k nim nesl pouze 260 až 600 kusů střeliva.
V naší zemi se nejvíce proslavil 30 mm kanón Gryazev-Shipunov GSh-30-2 z letadel Suchoj a z vrtulníků Mi-24. Ten je však pouze dvouhlavňový, protože i tak je hmotnost 30×165mm střeliva obrovská a letadlo jí nese opět jenom pár set kusů.
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Multiple-barrel_firearm
https://en.wikipedia.org/wiki/Rotary_cannon
https://en.wikipedia.org/wiki/Gryazev-Shipunov_GSh-30-2