DCPC Gaming

Master of Orion

MoO je postarší kolovou vyhlazovací vesmírnou strategií. Je nejnovějším pokračováním stejnojmenné herní série už z počátku 90. let! Tento poslední přírůstek pochází z roku 2016.

MoO i přes své šestileté stáří je hrou velkého stylu a je výrazně hratelnější a domyšlenější než čtyři novější 4X vesmírné strategie z posledních 4ech let, které jsem za poslední čtyři roky testoval. Všechny tyto hry působily nízkorozpočtově, měly v názvu slova Star nebo Galaxy a celkově vůbec nestály za řeč, takže je ani nezmiňuji.

MoO jim to natřela všem a je vidět, že za necelých 30 let existence této slavné série je to opravdu dospělý kus softwaru = odladěný od nedomyšleností. Hratelnost je maximální. Po úvodních dvou dnech poznávání herních principů mě hra zcela pohltila. 

Hlavní a vlastně jedinou činností je hraní skirmishů v náhodně, podle parametrů vygenerované mapě proti počtu vámi nadefinovaných počítačových hráčů.

Variabilita zhruba deseti různých herních civilizací je vysoká a svým způsobem hraní se jednotlivé strany docela dosti odlišují. To neplatí pro jejich jednotky, zbraně a technologie, které jsou naopak úplně stejné a záleží jenom na tom, v jakém pořadí je pomocí vědy a výzkumu ve hře vynaleznete.

Přístupy ke hře jsou klasické: Převálcovat své protivníky nepřekonatelnou výrobou, nejrychlejším vývojem zbraní, největším růstem populace a rozpínáním říše. Některé rasy jsou méně čitelné a spoléhají pouze na diplomatický obchod nebo špionáž.

Pokud nastavíte nejvyšší velikost mapy galaxie (huge) s plným počtem nepřátel, hra zabere klidně déle než den. Doporučuji však nastavit co nejmenší velikost mapy a hrát osobitějším přístupem max. proti třem fakcím. Hra totiž inklinuje k nafukování mezikolových výpočtů, takže na velké mapě mezikola v pozdní fázi hry dlouho trvají.

MoO 2016 je téměř mistrovským dílem s jednoduchým ovládáním myší a klávesnicí, kdy vlastně jen mačkáte enter a ten před vás postupně staví posloupnost všech akcí, které v daném kole můžete, ale dosud jste neudělal. Zde mám jedinou výtku k nemožnosti herní dialogy ukončovat escapem. Vždy totiž musíte kliknout myší na jednu z možností a nelze to zkrátit ani entrem ani escapem a nelze to na ně nijak přenastavit. Například vaše ruční rušení nabídky vám se nabízejících hrdinů musíte provést takřka každé kolo. Je zde také skvělý auto end turn, který funguje perfektně, až na to, že je každým kolem rušen ručním kliknutím. Maximálně se mi jím podařilo odehrát 12 herních kol nerušeně! Toť ale jediná slabá stránka. 

Celkově se Master of Orion 2016 principiálně nejvíce podobá z dřívějších let nejlepšímu Endless Space 2, byť nemá tak skvělou grafiku. Na druhou stranu zase nepůsobí tak chladným dojmem, protože zpodobnění herních reálií v MoO je dětinštější, naštěstí milým a rozumným způsobem. Hratelnost, průměrná doba hry, výčet ras i herních kombinací je s Endless Space 2 v podstatě totožná. MoO je však méně frustrující a s některými fakcemi se i na střední obtížnost dá vyhrát. Mistrovké dílo co do hratelnosti. Bohužel to neplatí o vizuálním ani hudebním podání, které není vůbec strhující a řekl bych horší, než by v roce 2016 šlo vytvořit.

Jinak je Master of Orion královskou zábavou oproti vysokorozpočtové, ale neuvěřitelně zpatlané srágoře jménem Stellaris.

Ačkoli ze začátku pociťujete nutnost pročíst si herní encyklopedii na webu https://masteroforion.fandom.com/wiki/Category:Master_of_Orion, za dva dny už to máte zmáknuté do nejmenších detailů. Je to fakt solid!

Pro úplnost věci je třeba říci, že v nejnovější době (počátek 2022) vyšlo slovutné pokračování Master of Orion jménem Interstellar Space, které má podle tvůrců přebírat koncepty z MoO a rozšiřovat je do nebetyčných podrobností.

DCPC Gaming
DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Mám značné znalosti v různých oborech a musím je šířit k těm méně obdařeným.
A.C. Doyle