Martlet LMM

Lightweight Multirole Missile / Future Air-to-Surface Guided Weapon (Light)
Nová britská jednotná řízená střela

Martlet lehkou víceúčelovou řízenou střelou, vyvíjenou společností Thales pro velkou zbrojní zakázku do Velké Británie. LMM má představit novou schopnost britského letectva / námořnictva v situaci vzduch-země. Raketa je ale univerzálnější a byla vyvíjena stejně tak pro roli země-vzduch.

Původní požadavek britského ministerstva obrany, na který LMM reaguje, Future Air-to-Surface Guided Weapon (Light), vyzýval k vytvoření moderní rakety schopné odpalu z letadel, z lodí i vozidel vystřelované proti stejně položeným cílům (v rozdílném pořadí). Požadavek to byl snad nejuniverzálnější na celém světě, takže by se dal shrnout slovy: "Měl za cíl vytvořit raketu."

Tato raketa byla vyvíjena s důrazem na vysokou přesnost, protože evropské mocnosti jako Spojené Království mimořádně dbají na snižování rizika kolaterálních ztrát. Thales započal vývoj 2008 a využil při něm zkušenosti získané vývojem veleslavných protivzdušných raket Starstreak. Systém byl poprvé otestován již 2011. 2021 byl systém nasazen na vrtulnících AW159 Wildcat operujících z paluby letadlových lodí.

Zamýšleným nosičem byl prozatím námořní vrtulník AW159 a námořní prostředí. Jelikož toto prostředí bývá ve válce mimořádně elektromagneticky rušené, byla zvolena možnost navedení rakety po laserovém paprsku. Turecký Aselsan vyvinul jednotný odpalovač, schopný provozu na vrtulnících, ale také umožňující odpalovat střely z palub rychlých pobřežních lodí. Střela je dvoustupňová a letí na tuhé palivo.

Střela je poměrně lehká - 13 kg, takže jeden vrtulník Wildcat unese maximálně 20 střel LMM. Délka střely je 1,3 m při ráži 7,6 cm. 3 kg připadají na bojovou hlavici.

Bojová hlavice má dvojí smrtící účinek - proti lehkému a střednímu pancíři utváří projektil formovaný explozí a k tomu kolem sebe mrští pás střepin (ideální pro útočení na lodě). 2019 byla raketám rozšířena role a byly poprvé užity odpálené z paluby lodě proti vzdušnému cíli.

Střela LMM je jednotná také v tom, že umožňuje volbu z více způsobů navedení na cíl. Lze ji navádět po laserovém paprsku, inerciálně, přes GPS a inračerveně na tepelný obraz cíle při koncovém navedení na cíl. Tyto všechny subsystémy má jednotný Martlet v sobě, což je sice úžasné pro organizaci a logistiku, ale skrz přidanou hmotnost to snižuje max rychlost rakety na 1,5 Machu a zvyšuje minimální dostřel na 400 m. Se Starstreakem se tedy v rychlosti a manévrování nemůže rovnat, ale proto má být určena právě jako doplněk Starstreak pro méně obtížné cíle. Dolet střely je 6-8 km v závislosti na platformě vypuštění. Díky tomuto "unitárnímu přístupu" je raketa Martlet maximálně otevřena budoucím návrhům na integraci do odvozených bojových prostředků.

Však také Thales současně vytvářel také variantu volně plachtící bomby FreeFall LMM, která byla později obchodována do USA pod názvem Fury.

Současně vznikala také těžší kolegyně LMM: Future Anti-Surface Guided Weapon (Heavy), jménem Sea Venom.

Později vzniklo také CIWS zařízení typu Surface-to-surface, pro ochranu fregat na krátkou vzdálenost, kdy byl odpalovač pěti střel Martlet zkombinován s 30 mm kanónem Bushmaster.

Od 2016 vznikalo odpalovací zařízení MILAS k prvoplánovému vypouštění těchto střel na potírání pirátství.

Od 2019 existuje také odpalovač Starstreak Lightweight Multiple Launcher, na němž střely LMM sekundují výkonnějším Starstreak.

Není bez zajímavosti, že dnes 2022 byla jedna střela LMM použita k sestřelení ruského dronu na Ukrajině.

Světovými operátory střel LMM byly v 2021 armády Británie, Ukrajiny a Indonésie. Prvních 1000 raket bylo vyrobeno 2013 a plná operační způsobilost je plánována až na 2024.

Zdroje

https://www.seaforces.org/wpnsys/AIRCRAFT/Martlet-LMM.htm

https://www.thinkdefence.co.uk/martlet-lightweight-multirole-missile-lmm/

https://www.globalsecurity.org/military/world/europe/martlet.htm

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Konflikt je základním rysem života. To, co není živé, konflikty neprochází.
Zdeněk Pinc