Lock-on after/before launch
Získání zaměření po odpalu / před odpalem
Lock-on after launch, tedy získání cíle až po odpalu, je de facto vrcholem zbraňové techniky v oblasti řízených střel. Zhruba od osmdesátých let se začaly objevovat první naváděné řízené střely protiletadlové (a odpalované ze vzduchu), které byly naváděné tepelně na vzdálenost krátkého dosahu v přímém leteckém boji stíhačů.
Myšlenka na tuto schopnost řízených střel je nepochybně tak stará, jako naváděné rakety samy, avšak pro techniku 20. století to pořád představovalo docela velký problém. Až moderní komunikační a počítačová technologie století 21. umožňuje tuto řadu komplikací před zničením cíle opravdu vyřešit.
Úskalí a doslova luxusní schopnost LOAL řízených střel být nejprve odpáleny přibližným směrem kde se předpokládá cíl a teprve potom za letu získat cíl a zahájit úspěšné navedení na něj, toho je dosahováno souhrou mnoha špičkových technologií dneška.
Pro úvodní odhad směru cíle poslouží průhledový displej v helmě pilota nebo senzorová zařízení jako radar či FLIR a odpálená raketa se v prvních pár chvílích orientuje pomocí vlastního inerciální ho zařízení, takže zhruba má představu jakým směrem, jak dlouho a jakou rychlostí letí, takže zhruba ví, kde je.
Inerciální navigace je uskutečňována pomocí setrvačníků a gyroskopů, jež jsou v těle letící rakety. Měřením sil a zrychlení z pohybu rakety podává výpočetní aparát povědomí o své vlastní orientaci v prostoru aniž by raketa nějak komunikovala odpalištěm.
Poté raketa zapíná vlastní aktivní navádění v hlavici (ať už radarové, tepelné, jiné) a zahajuje se velmi komplikovaný děj vlastního navedení, jež dneska probíhá cele v softwaru. Před dobou počítačů to prakticky nebylo možné (a také to tehdy znamenalo jeden z hlavních důvodů vývoje a miniaturizace počítačů).
Významnými zástupci na poli LOAL byly nejprve protiletadlové řízené střely (U.S.) ASRAAM a v současnosti budoucí rakety CAMM vyvinuté panevropskou raketovou společností MBDA, které jsou završením postupného experimentování Britů, Němců, Italů a Francouzů s LOAL technologií od let 80. ASRAAM jsou navrženy tak, aby je pilot odpálil ve směru cíle a mohl se odklonit od tohoto kurzu jinam. Američané vyvinuli dnes již legendární radarově naváděné protiletadlové řízené střely AMRAAM. Podobně fungoval i stařičký, ale stále dobře sloužící Sidewinder naváděný tepelně na velmi krátkou vzdálenost. Jeho předchůdcem z let 70. byly rakety Sparrow. Sověti vyvinuli v osmdesátých letech dnes již proslulé rakety Vympel / Archer, které vlastně byly ruským Sidewinderem. Rusové dneška budou ve svých nejnovějších Su-57 (PAKFA) pro letecké souboje používat svoje nejnovější, stále ještě dovyvíjené rakety R-74 Izdeliye. Evropské protivzdušné LOAL úsilí vrcholí střelami CAMM, které jsou vyvíjeny britskou a italskou odnoží MBDA pro pozemní systémy evropské protivzdušné obrany budoucnosti.
LOAL ATGM
Největší technologickou novinkou v této oblasti jsou LOAL řízené střely protitankové a dokonce ručně odpalované pěchotou. Zde chytli špičku například Indové se svojí paletou řízených střel rodiny Nag a SANT (Helina, Dhruvastra, Namica). Celosvětově jsou pak nejschopnější nejnovější členové LOAL ATGM např. americké proslulé střely Hellfire a Javelin, nejnovější francouzské MMP, nová generace německých a švédských ručně odpalovaných střel, izraelské Spike, dále čínské HJ-12, turecké UMTAS a velmi mnoho dalších z celého světa. Vždy ti nejpozdnější zástupci ATGM chtějí být druhu fire-and-forget a k tomu nejlépe rovnou LOAL.
LOBL
Předchozí stupeň navádění řízených střel teprve s prvními LOAL získal přezdívku LOBL (lock-on before launch), které se využívá až v nejmodernější době retroaktivně, protože všechny špičkové řízené střely dřívějších dekád musely získat instrukce pro navedení už před jejich odpalem. A takto stále funguje většina řízených střel dodnes i po roce 2021.
Zdroje
https://sl.theomegaconcern.com/manuals/34-ocs/44-apache
časopis IHS Jane's
Wikipedia
MBDA
https://patents.google.com/patent/US5881969A/en
