Konflikty
“Co není živé, konflikty neprochází.” Zdeněk Pinc FFUK
Co jsou to konflikty?
Konflikt - aktéři se snaží dosáhnout téhož cíle na úkor ostatních, jejich pozornost je ale upřena přednostně na konkurenty, nikoliv na dosažení cíle jako při soutěži - (bez pravidel).
Konflikty se zabývá několik oborů: politologie, ekonomie, psychologie, sociologie, teologie, každý ze svého úhlu.
Ne všechny konflikty obsahují prvky ozbrojeného násilí: propaganda, demonstrace, sankce, soudní pře, jsou také konfliktem. Konflikty mohou být i produktivní: mnohé západní společnosti jsou postaveny na myšlence soutěže jako „hybatele pokroku“. Konflikty mohou však být velice nákladné a mohou mít i drastické následky.
Zpátky ke kořenům
Z pravěku máme důležité poznatky pro konflikty jednotlivců: Mozek je uzpůsoben k zapamatování individuálních charakteristik obličejů 150 lidí, intenzivní citovou vazbu můžeme mít na 7–21 osob. V pravěku přirozeným vztahem k nepříbuzným skupinám byl boj , kontakt s cizími skupinami byl jinak minimální. To je evolučně „naprogramovaný“ přirozený stav.
Princip chování dnešního lidstva zůstal stejný, ale výrazně se změnilo vnímání příbuznosti. Ta již není určována genetickou příbuzností, ale kulturními vlivy příp. sociálním konstruktem.
Proč vznikají?
V konfliktu máme tedy minimálně dva aktéry, jejichž zájmy a hodnoty jsou neslučitelné. Aktéři usilují o získání téhož statku (hodnoty), přičemž tohoto statku (hodnoty) není dostatek, aby uspokojil poptávku všech aktérů.
Konflikt jako dynamický proces
Prochází stádii: latentní fáze, manifestace, eskalace (často zapojení armády), deeskalace nebo konflikt dospěje do mrtvého bodu, ukončení.
Tím jak roste intenzita konfliktu vyvstávají tři stádia: krize, hluboká krize, válka.
Během eskalace takového konfliktu se postupně zapojují jiné prvky řešení: diplomacie, hospodářské vztahy, propaganda, vojenství.
Podle ztrát na životech
Konflikty dělíme na:
Konflikty nízké intenzity
Malý ozbrojený konflikt - více než 25 lidí za rok zemře v boji, v průběhu celého konfliktu ale do 1000 lidí
Střední ozbrojený konflikt - za rok zemře 25–1000 lidí, v celém konfliktu více než 1000 lidí
Konflikty vysoké intenzity -
Válka - nejméně 1000 obětí za rok
Podle mezinárodního práva
Jsou konflikty děleny na:
Mezistátní konflikty (international conflicts)
Národně Osvobozenecká hnutí (Struggles for national self-determination)
Vnitrostátní konflikty (Intrastate conflicts)
Internacionalizované vnitrostátní konflikty (Intrastate internationalized conflicts)
Ostatní ozbrojené konflikty
Podle geografického rámce
Tu máme války lokální a regionální.
Podle délky trvání tu máme války krátké a vleklé.
Dle Huntingtonovy teorie
Za hlavního hráče geopolitických procesů se nepovažují národní státy, ale civilizace, těch je 9 (západní, latinskoamerická, pravoslavná, islámská, africká, čínská, japonská, hinduistická a buddhistická). Civilizace se chápe jako nejširší možný rámec, ve kterém se lidé identifikují jako společenství na základě sdílených hodnot.
Cíle válek
války pro zisk (suroviny, území, strategická výhoda, dopravní koridor)
války ze strachu (státy se cítí subjektivně ohroženy - proto vznikají „preventivní války“ s cílem odstranit skutečné nebo domnělé protivníky
války ze zásady (cílem je šíření ideologie – křižácké výpravy)
Sledování trendů a předvídání konfliktů
Pomocí propracované vlastní metodiky vyhodnocuje praxi míry a dodržování lidských a občanských práv NGO organizace Freedom House od roku 1972. Pomocí srovnávání jejích každoročních dat za 50 let je možné vypozorovat minulá i budoucí ohniska napětí.
Dalším projektem je Correlates of War realizovaný univerzitou v Michiganu, který má databázi konfliktů od roku 1816 a dovede geopolitiku zobrazovat prostorově ve vrstvách GIS.
Dalším je Uppsala Conflict Data Program, Heidelberský institut a další a další vesměs ve Skandinávii a v Severní Americe.
Zdroje
Problémové oblasti současného světa. Miloš Fňukal. 2017.
Does peacekeeping work?. Virginia Fortna Page. 2008. Princeton University.
Ohniska napětí ve světě. Mojmír Šlachta. 2007.
Understanding Conflict Resolution. Peter Wallensteen. 2002.