Interstellar Space Genesis - Vesmírná strategie tvrdého jádra a něžných rysů

Minoritní vesmírná hardcore strategie, sice hratelná a dobrá, ale nemůže se rovnat klenotům žánru.

Jde o jednu z expanzivních vesmírných strategií žánru 4X a navíc o kolovou (turn based). Mezi lety 2016 až 2022 se s těmito hrami doslova roztrhl pytel, za tuto dobu jsem jich hrál snad osm. Jako většina těchto her i ISG je kolová strategie. Jde tam o to vytvořit stabilně prosperující říši, s ní expandovat a postupně vyhladit své nepřátele (konkurenty ve vesmíru).

Soft hardcore

ISG je na první pohled jiná, chce se odlišit za každou cenu. Ale jenom na první pohled. Po pár dnech dostání se do hry je to tak strašně jednoduché, jako třeba Master of Orion (MoO) nebo Endless Space. MoO je to vůbec podobnější, než jakékoli hře jiné. ISG používá stejnou terminologii a stejné principy jako MoO. Pokud si řeknete, že je to vlastně MoO s jiným grafickým rozhraním, dostanete se do toho už za jediný den.

ISG chce na první pohled budit zdání něčeho složitého, rozsáhlého a komplikovaného. Ale opak je pravdou. Např. veškerá nastavení hry od grafiky přes zvuk po klávesové zkratky se nachází na jediné obrazovce, více prostě není potřeba.

Podobně jako série MoO, ISG ještě méně využívá vizuální reprezentace objektů vaší říše a hlavně dějů, které s nimi vykonáváte. Většinu akcí děláte jen klikáním na ikonky. Dá se říci, že je to vlastně karetní hra ve windows, akorát bez karet a ve vesmíru. Ač to tak nevypadá, směšně jednoduché.

Většinu pochodů ve hře si můžete zautomatizovat. V úvodu si vaši preferenci vybrané akce přednastavíte a pak už jen mačkáte entrem next turn a ono se to hraje samo.

Výrobci se dokonce nechali slyšet, že hru záměrně tvořili tak, aby se celá mapa galaxie (pokud nezoomujete) a všechny akce na ní odehrávaly na jediné obrazovce. Právě tímto přístupem je hra vysloveně neakční. Pokud čekáte divoké souboje lodí ve vesmíru, zklame vás to. Vizualizace soubojů je podobná jako hledání min ve windows. Po většinu hry děláte management říše. Expanze říše se provádí přesunem lodí (ikonek) po mapě a shlukování jich do větších armád. Kdo má armádu větší, ten zpravidla vítězí a zabírá prostor, o který se bojovalo.

Hra sice budí první zdání, že na její hraní musíte být astronom a velký znalec přírodních věd, ale je to jenom zdání. Kéž by.

Celé vygenerování jedné další herní mapy s nastavením všech herních parametrů se rovněž nalézá na jediné obrazovce. A je to asi nejčastější obrazovka, na kterou se budete při hraní dívat. Protože vždy po úvodních třiceti tazích zjistíte, že jste něco nastavil moc drsně, že to neuhrajete a nebo je to celé naopak moc jednoduché, takže vás to nebaví. Takže pořád dokola začínáte novou hru, čímž se učíte její zákonitosti až nakonec parametrům jejího vesmíru porozumíte dokonale.

Výborné je odstupňování chování umělé inteligence nepřátel a navíc k tomu máte zvlášť procentuální nastavení síly výroby a síly vědy od 25% do 200%. To je asi nejskvělejší možnost celé hry - detailní vypiplání přesně tak schopných nepřátel, aby otestovali vaši vlastní dovednost. Také tvorba vlastní rasy mimozemšťanů je převzatá z Master of Orion. Volíte dobré vlastnosti s kladným skóre a k nim musíte přidat podíl záporných vlastností se záporným skóre. Výslednou hru můžete začít jedině, když je celkové skóre vyrovnáno na nule.

Život v galaxii

Mapa galaxie ať malá či velká se vždy nachází na jediné obrazovce, což může dovádět člověka ke zdání, že jsou herní mapy malé. To, na co vejráte po celou dobu hry je skoro astronomický přehled hvězdné mapy, kde na vás blikají všechny ty různě barevné hvězdy. Dělá to přehnaný dojem vědeckého nákresu, ale může to hrát i cikán. Vpodstatě se neustále přepínáte mezi mapou galaxie, mapou jedné hvězdné soustavy a pokud je kolonizována, tak vyobrazením povrchu planety, kde stavíte baráky a kontrolujete klima.

Hra sleduje vývojový vědní strom dovedností vaší civilizace, dále je zde systém surovin a pěněž a maximální limit počtu lodí. Toť vše. A vy jenom balancujete přebytky a nedostatky a šoupáte loděmi po mapě. Žádný audiovizuální odvaz, žadné nadšení z toho, jak vaše říše krásně prosperuje. Ne. Celé to nějak není ono, je to prostě mdlé i přesto, že herní zákonitosti i jejich ovládání jsou vymyšleny důmyslně. 

Věda i diplomacie triviální

Dále je zde standardní diplomacie a okno návrhů vašich lodí, které poskládáte z dosud objevených technologií. Obojí až příliš jednoduché. Pokud máte na svých lodích využito všechno dostupné místo technologiemi jakýmikoli, pak vždycky bude vaše loď v boji silná, ať ji tvoří jakýkoli guláš vnitřností. Diplomacie je maximálně primitivní a doslova sravá: Aby to nepůsobilo tak triviálním dojmem, autoři vymysleli podlé dialogy na tři řádky dlouhé, které musíte hodně důkladně číst, než zvíte, o co se vlastně navrhující strana snaží. A to vás bytostně sere!

No a konec

Principem hry je vlastně micromanagement seznamu vašich vyrobených lodí a správa území definovaného vámi obsazenými planetami. Pokud přesunujete jednotky po planetách vhodným způsobem, aby vždy reagovaly na podstatné události ve správný čas na správném místě, pak jste vlastně odhalil celé tajemství ISG. Žádná věda kolem zbraní a planetárních technologií, žádná fascinace z budování vaší říše. Ona vaše říše jsou totiž jenom dvourozměrné svítící barevné kuličky!

Nenechte se zastrašit, ISG není nic jiného, než trochu do detailu rozvedená karetní hra ve windows, souboje pak jsou vlastně jako hledání min ve windows. Pěkně mě to zklamalo a po třech dnech jsem navždy odinstaloval a smazal.

Jdu se raději pustit do Galactic Civilizations, které zatím vypadají jako to, co jsem od ISG čekal.

Zdroj

Interstellar Space: Genesis. Praxis Games. Microsoft Windows. PC game. 2019.