Hospody, prokletí národů
Hospody coby obrázek národů, kde je nejvíce viditelná ta nejhorší část populace;
Hospodu vnímám jako unylé zařízení, z nouze ctnost, která občas poslouží jako útočiště před rodinou. Když se totiž podíváte na hospodské osazenstvo, většinově ho tvoří hospodští mamlasové a životní zkrachovalci, kteří nemají žádné koníčky a o ničem se s nimi nedá bavit. Maximálně vejrají v hospodě na televizi kde běží sport, chlastají u toho gambrinus a občas si odběhnou vedle do herny nebo do sázkové kanceláře.
V podstatě nepříkladní živlové, jenž by se rozhodně neměli dávat za příklad dětem, jak má život dospělého vypadat. Intelektuál v hospodě tedy nemá co pohledávat, ničím ho to tam neobohatí, nepotká tam zpravidla nikoho, s kým by se dal zevrubně probrat dosavadní pokrok v tom kterém oboru. Je tam naprostý nedostatek lidí, kteří by člověka nadchli a ten by byl rád, že se s nimi vůbec seznámil.
Mám dojem, že dědkové v hospodách pravidelně sedící jsou ti starší otcové od rodin, věkem 40 až 60 let, co toho mají všeho dost a do hospody chodí vydechnout. Utíkají tam od svých rodin, které si kdysi sami na sebe pořídili a teď po letech už toho mají plné brejle.
Takže obyvatelstvo v hospodách sedící jsou vlastně otcové utíkající od rodin a ještě životní trosečníci, kteří se v dětství duševně nerozvíjeli, takže ve středním věku neví, co vlastně v tom dlouhém životě dělat. Život vidí jako žebřík od kurníku (dlouhej a posranej).
No a někdo samozřejmě na tomto problému vydělává, to jsou potom ti hospodští, kteří, jinak, věřím, že se za své duševně hygienické povolání dokonce stydí, jsa v jednom kole v hospodě tak otráveni, že sami do jiných hospod už ani na oslavu narozenin nebo na vysvědčení dětí nechodí.
Restaurace a restaurant
Pak tu ještě máme restauraci, kterou vnímám jako nesvobodnou hospodu, kde každý musí sedět přesně u svého stolu. Pobíhání mezi známými je zde bráno jako obtěžování. Hospodu, kde se navíc nekouří a k tomu se tu podává jídlo, z čehož hlavně restaurace žijí (nechápu, jak je to možné), ale uživí se tím.
Hospody kontra restaurace vyjdou nastejno
Pro člověka intelektuálního skromného typu to není k ničemu, protože jídlo si udělá doma sám, sice ne tak dobré, ale za to rychleji a levněji a ruku na srdce, kolikrát i chutnější než od profesionálního kuchaře. Navíc tam člověk nemůže kouřit ani se volně pohybovat mezi stoly se známými. Dalším záporným efektem jsou smrady z kuchyně. Připomíná to smrad ze školních jídelen známý z dětství, kde smrady z přípravy veškerých jídel za den dají dohromady smrad kroket v mikrovlnce. Ještě navíc je to hutný olejnatý puch, co se usazuje na stěnách a na stropě. V restauraci se sice nekouří, ale ve výsledku máte oblečení prosmrděné kroketami, které jste vlastně ani nejedl a nejde to vyprat, časem se takový smrad hromadí i u Vás doma, pokud jen jediný člen rodiny do hospod / restaurantů pravidelně chodí. Takže si nevyberete. Z hospod chodí nasmrdění kouřem, protože hulit se festovně chodí před hospodu všichni najednou. Místo kouření v skrytu haly restaurace se lině kouř z cigaret po celou dobu do oken chudáků lidí, kteří nad hospodou bydlí v prvním až třetím patře! Takže antikuřácký zákon k ničemu moc nebyl. Člověk příchozí z hospody smrdí kouřem jako tenkrát, člověk příchozí z restaurantu páchne smradem z kuchyně, což je ještě horší a beztak tam s nikým kloudným ani nemohl poklábosit. Ať hospoda či restaurant, je to průser. Zašlapat je do posledního, to hadí plémě.
Bar
Jediné, v čem vidím smysl restauračního zařízení je bar. Zde se totiž můžete občas náhodně seznámit s nahodilým samotářským intelektuálem, který jednou za rok do hospody přecejen vyrazil. A je to právě ten jeden z pouhých 5% žádaného osazenstva. V music baru se naopak lze seznámit se svobodnou ženou a dokonce s ní i tančit.
Negativní "výkvět"
Jinak jsou hospody ukazatelem vnitřní tragédie toho kterého státu (národa), kde je nejvíce viditelné to levicové obyvatelstvo a jeho záporný výkvět (zmatení komunisti a zákonní rusofilové). V osobním životě neznám mezi příšernými člověky jediného nejhoršího, který by zároveň nechodil pravidelně do hospody. Bohužel. Takže se vlastně dá říci, že nejpříšernější neschopné, levicové a rusofilní existence v národě všichni chodí do hospod, což naopak neznamená, že všichni chovanci hospod jsou takto příšerní (je tam zhruba těch 5% nahodilých machrů).
Jsem rád, že současná situace, počínaje roky covidové krize a konče krizí ukrajinskou, ty hospody pořádně pročistí. Jenom v mém okolí v okruhu asi 200 metrů na sídlišti stotisícového města v posledních letech zkrachovaly dvě hospody ze tří a tak to má být. V ČR bylo přehospodováno a nedělalo to o nás dobrý obrázek.
Hospody v Švýcarsku
Na švýcarském venkově (ve šňůře maloměst) pro všeobecnou drahotu jsou hospody prázdné a vlastně tam moc nejsou. Švýcarské hospody nejsou celkem ničím zvláštní, akorát tím, že jde spíše o bary a že víno je tam levnější než pivo. Pivo není ve Švýcarsku kdovíjak oblíbené, švýcar pokud vůbec pivo pije, tak udělá maximálně tři za večer. A jsou to taková ta osvěžující německá piva typu Erdinger, podávány s citrónem. Pivo jako u nás, smrdící jako vymáchaná voda z ponožek, by bylo v Švýcarsku vnímáno za poklesek. Sýry tu smrdí běžně, ale pitivo by smrdět nemělo. Spíše si dávají víno, nebo v barech míchané nápoje. Pivo je tu exotičtějším nápojem, jako u nás víno.
Snad už to konečně pomine
Musíme to ještě chvíli vydržet, než se duch doby definitivně posune k nejnovějšímu trendu, že hospody jako starožitné instituce zaniknou úplně, protože dnešní člověk mladší 40 let v nich prostě nemá co nalézt. O tom, že budou mileniálové ještě chodit do hospod, kam chodíval v minulém tisíciletí jejich děda, o tom silně pochybuji. Také hospodářská krize zániku hospod nahrává. Na druhou stranu, pokud by ty pajzly zmizely, Češi by mohli začít pozvolna platit za slušnější národ, protože onen fádní nepořádek je v ČR nejvíce viditelný právě kvůli hospodám. Snad už to nebude dlouho trvat.