Hong Niao HN-1, HN-2, HN-3

Short- and intermediate-range cruise missiles
Čínské střely s plochou dráhou letu odpalované víceméně z ponorek

Cílem vývoje střel rodiny Hong Niao bylo v Číně 70. let vyvinout agilní víceúčelovou střelu podobných charakteristik jako byly ty západní. Nakonec se Číňanům povedlo mít několik typů řízených střel schopných odpalu z ponorek, schopných nést jaderné hlavice a letící podzvukou rychlostí po ploché trajektorii.

Řízené střely rodiny Hong Niao mají průměr (ráži) kolem 0,5 metru a jsou dlouhé kolem 7 metrů. Bojová hlavice váží 400 kg a pokud je využita jako nukleární, pak může mít sílu 20-90 kilotun. Dosah střel je 600 až 3000 km a u čínské lidové armády jsou operační zhruba od 1996.

První střely Hong Niao vychází ze sovětských Kh-55 Kent a SS-N-21 Sampson a od počátku se chtěly přiblížit americkým střelám Tomahawk.

Střely mají kulatý průřez, dvě boční křídla a výklopný svislý stabilizátor. Sací otvor tryskového motoru je v předu pod střelou. Kupříkladu první HN-1 má s pomocným raketovým (booster) motorem délku 7,2 m, průměr 0,5 m a rozpětí křídel 2,5 m. Raketový urychlovací motor (první stupeň) váží 200 kg, čímž dává střele celkovou hmotnost 1200 kg.

HN-1

HN-1A je odpalována ze země s dosahem 600 km. Její ze vzduchu odpalovaná kolegyně HN-1B má dosah 650 km. Cestovní rychlost střely je při pohonu tryskovým motorem 0,8 Machu a minimální výška letu činí 20 m po celou dobu ploché trajektorie. HN-1A má být odpalována z mobilních odpalovačů, kdy jeden uveze tři střely. Bombardér B-6D nese 2 až 4 střely HN-1B. V této podobě vešly střely HN-1 do užívání armádou kolem 2001.

HN-2

Novější HN-2 má být snad přímou technickou kopií U.S. Tomahawku, ovšem s ruským motorem z Omské konstrukční kanceláře. Jejich zásadním zlepšením je vyšší dolet kolem 1600 km a třetí varianta HN-2C je již určena k odpalu z ponorek. Jinak střely mají větší průměr 0,7 m a hmotnost 1400 kg. Kruhová odchylka v přesnosti od cíle v maximálním dosahu je pouhých 5 m díky vylepšené navigaci i letovým vlastnostem střely. HN-2 byly uvedeny hned v 2002 a podle správy americkému kongresu z 2010 má Čína 200 až 500 operačních střel HN-2 s nukleární náloží.

HN-3

Nejnovější HN-3 byla uvedena 2007. Kupodivu je odpalována ze svislých jaderných pozemních sil (silos) a sil na lodích, již s dosahem přes 3000 km. Konečně HN-3B se odpaluje z ponorek, ovšem s doletem jen 2200 km. Zde je zřejmé, že Číňané mají zatím technické problémy s odpaly z ponorek. Průměr střely je opět vyšší, 0,75 m, stejně tak hmotnost 1800 kg a odchylka v přesnosti zásahu zase 5 m (CEP).

Takže Čína již minimálně dvacet let disponuje jadernou odstrašující silou skrytou na ponorkách, ale její dosah ani rychlost pohybu nejsou slavné (zatím, bohudík). Zároveň to dává tušit, že Číňané budou do deseti let nebo možná již disponují jadernými nosiči dosud nezveřejněnými, které jistě vyvíjí o sto šest.

Zdroje

https://missilethreat.csis.org/missile/hong-niao/

https://www.orfonline.org/wp-content/uploads/2020/12/ORF_IssueBrief_427_ChinaCruiseMissiles.pdf

https://project2049.net/wp-content/uploads/2018/06/assassin_under_radar_china_cruise_missile.pdf