Celosvětový strach z home-made autonomous weapons

V poslední době (po 2020) panují obavy velkých mocností z toho, že při dnešních možnostech lehkých a výkonných mikropočítačů na zpracování senzorických údajů z všemožných čidel, spolu se stále dostupnějšími technologiemi dronů a robotů, dokáže dnes prakticky kdokoli v improvizovaném zázemí stvořit autonomní taktickou zbraň, která pokud přímo nevybuchne, může rozsévat jedy po okolí. Skoro je tomu tak, že běžný software bezpilotních polétavých prostředků už je vlastně z povahy svojí věci konstruován pro výrobu zbraní (jako alternativní využití).

A tak státy světa nejspíše v příštích letech pozdvihnou mohutnou vlnu zákonných opatření, aby dronům co nejvíce zatly tipec. Z nadaných pubertálních tvůrců robůtků se totiž stávají budoucí výrobci zbraní pro nestátní aktéry a teroristy. Zbraně řízené civilní umělou inteligencí budou nutně muset být regulovány, jak naznačilo Ekonomické fórum v Davosu 2022.

Podomácku vyráběné dálkově řiditelné drony defakto mají tu samou sadu softwarových instrukcí jako střela s plochou dráhou letu. K tomu připočtěme dnešní dokonalé kamery a minimalizované počítače s výkonem stačícím na rozpoznávání tváří nebo způsobu chůze. Nekalí živlové s nimi již mívají ten záměr doručovat jimi výbušninu na dálku. Zatím v to svědčí pouze nejlépe viditelné pokusy z poslední doby, jako útoky na ruské základny v Sýrii pomocí dronů nebo pokus o atentát dronem na premiéra Iráku. Mnichovská bezpečnostní zpráva udává, že za posledních 10 let do 2019 se trojnásobně zvýšil počet států, které ke své bojové činnosti využívají dronů (lehkých i těžkých).

Adekvátně tomu v armádních kruzích panuje největší strach z hejn dronů o třeba desetitisících kusech (drone swarms), které zahltí jakékoli účinné konání obránce a mohou způsobit ztráty statisíců životů. K testování takových experimentů budoucích teroristů krásně poslouží veřejné akce, kde se lidé leteckých prostředků včas nezděsí, jako třeba letecké dny, kde si teroristé mohou svoje dovednosti s létající bombou naostro ověřit na lidech, co to udělá, když se hejno s pár bombami snese na tisícovky diváků. Známy jsou dokonce noční exhibice barevných dronů namísto ohňostrojů, které by již při uměleckém výkonu samotném mohly na lidi trousit nálož špinavé bomby. Mimochodem ony vlastně již ty ohňostroje jsou docela slušným negativem pro životní prostředí, vylučujíce oxid siřičitý a chloristany, pročež budou v budoucnu stále více nahrazovány hejnem dronů. Čína snad prý již množství pyrotechniky na svých ohňostrojích omezuje zákonem. Dokonce samo letectvo již např. v USA pořádalo takovou vzdušnou aero-akrobatickou exhibici, kde jako hlavní protagonista vystupovalo synchronizované hejno 3000 dronů typu quadcopter s rozměry do 50 cm. Pro tajné služby a průzkum jsou však již vyvíjeny smrtící létavé prostředky s průměrem do 5 cm. Milion takových zařízení prý může být dodán v jediném lodním kontejneru. Jejich tvůrci mohou pomocí vrtulníkových dronů vytvořit zbraně hromadného ničení. 

V Čechách v 2022 se to stále zdá jako vtip, protože: Proč by někdo něco takového dělal? Ale na světě existují militantní nevládní skupiny a třeba i ruský nebo severokorejský stát, kterým by se podobná možnost velmi hodila do vínku.

Nedá se nic dělat, státní národy světa budou muset brzy přijímat opatření proti šíření dronů podobně, jako jsou smlouvy o nešíření a zákazu jaderných zbraní, sankce za vlastnění vojenského plutonia, jaderné komise určující přesná pravidla, kolik uranu najednou může vláda zakoupit a podobně.

Taktéž dílny a podniky vyrábějící quadcoptery a drony s pevným křídlem budou muset přijímat pravidla o tom, kolik a jaké zákazníky budou moci mít, bude docházet k ohraničování letových prostorů a konečně budou tu fyzická zařízení na zneškodňování a ničení dronů (Kill Switches To Control Rogue Drones) a k tomu vodící kodexy firem vyrábějících umělou inteliganci, jak zakazovat výrobu software, který bude moci být alternativně použit k zabití člověka.

Průzkum od Human Rights Watch pomocí IPSOS Online Panelu z 2018 nás má uchlácholit, že vlády světa jsou proti nástupu killer-robotů. Nejvíce proti autonomním zbraním jsou prý vysazeni zaměstnanci armád Jižní Koreje a Německa s tříčtvrtinovým odporem, nejméně naopak Brazílie a Japonsko s podpolovičním odporem. Ovšem toto brojení proti dronům se dá očekávat jenom za ideálních podmínek na zemi, když se všechno bude vládám dařit tak, jak plánovaly. Pokud dojde ke světovým krizím, jako nyní s pandemií a s rusáky, pak samozřejmě každý bude koukat co nejvíce si utvořit nespravedlivé výhody, jak co nejvíce zahltit obranu nepřátel pomocí rojů dronů. Konečně i současné manévrující a často jen klamné slepé hlavice jaderných zbraní se přesně o to samé snažily už před 40 lety.

Jestli se na světě cokoli zvrtne, pak dálkově pilotované nebo autonomní zbraně se stanou nejšířeji používaným nástrojem války, ruku v ruce s tím, jak tomu nasvědčuje celá historie válek a zbrojních závodů, které jsou po celé dějiny lidstva jenom o tom, jak stále více prodlužovat vzdálenost mezi útočníkem a obráncem (stand-off).

Zkrátka, ať se to bude zdát sebeomezující, bublina dronů splaskne stejně jako vznikla a drony se stanou opět nástrojem pouze veřejných služeb a armád, nikoli jednotlivců, podobně jako střelné zbraně ve slušných zemích. Jak se bude zvyšovat počet nepilotovaných zbraní, které nemusí mít obranné technologie a budou čím dál nahraditelnější, zároveň budou mít stále vyšší útočný charakter.

Středovým spojem mezi polétavými a útočnými obvody je stále ještě živý mozek, ale nezůstane tomu tak dlouho a sebevražedné drony budou stále aktuálnější realitou, které bude lidstvo čelit stejně jako třeba tání ledovců.

Zdroje

https://www.weforum.org/agenda/2022/05/regulate-non-state-use-arms/

https://www.statista.com/chart/17022/autonomous-weapons-war/

https://www.ipsos.com/en-us/news-polls/human-rights-watch-six-in-ten-oppose-autonomous-weapons