DCNemrtví

Ghost / Geist / Duch

K pochopení pojmu duch nám pomůže pochopení pojmu duše.
Duše je neurčitý pojem znamenající princip života, tedy to, čím se živá bytost liší od mrtvoly. Pojem duše zasahuje do moderních věd a největších světových náboženství. Jelikož se tato představa nedá empiricky zkoumat, všichni ve snaze o vysvětlení duše tápou, každý po svém. Psychologie, která jako věda o duši vznikla, raději pojem duše nepoužívá a nahrazuje ji pojmem vědomí nebo mysl.

Jistě se vybavíte frázi "vdechnout někomu život". Duše jako všeslovanský pojem pramení z pojmů dýchání a dech. Podobně řecká psyché, hebrejský nefeš a latinská anima. Všechna tato slova nebyla jednoznačně vymezena, ale chápala očividný rozdíl mezi živým dýchajícím člověkem a mrtvolou. Animismus jako nejstarší forma náboženství má sklon přisuzovat duši všemu, s čím se lidé setkávají. S pojmy reanimace a reinkarnace už jsme také doma. Reanimaci chápejme jako znovuoživení, nekromantické vdechnutí života mrtvému. Pojem reinkarnace chápejme jako "znovuvmasení" duše do těla (lat. carneus = masový, caro = maso).

Nyní už k duchovi jako nemrtvému nefyzické podstaty:

Ghost / Geist, Gespenst, Geistwesen / duch, přízrak

Ve folklóru je duch nejčastějším strašidlem, a tak je jeho zařazení mezi nemrtvé sice samozřejmé, avšak popis dost problematický. V angličtině je ghost synonymem pro celou paletu označení pro duchy a přízraky, jako je apparation, haunt, phantom, shade, specter, spectre, spirit, spook a wraith. V češtině se aspoň na Wikipedii zaměňuje duch a přízrak za totéž. Obecně vzato je duchem duše mrtvé osoby nebo i zvířete, jenž se zjevuje živým. Popisy duchů se liší také na celé škále od sotva viditelných postav, téměř průhledných, přes postavy v bílých rouchách až po realistické obrazy nerozeznatelné od živých. Duchové v myslích lidí existují díky široce rozšířené představě sahající až k animismu a kultu uctívání předků, které panovaly všude na světě ještě dávno před literární dobou. Duchové bývají popisováni jako samotářští a neteční, často jim bývá přisuzováno hlídání budov, ve kterých za života pobývali. Je dost dobře možné, že toto hlídání je duchem neuvědomované. On se tam prostě zjevuje, nevědomky tak straší návštěvníky a tedy bezděčně hlídá budovu, aniž by o čemkoli sám vůbec věděl. Pravděpodobně živé vůbec nevnímá.

Mrtvý prd ví

Převládající názor seriózní vědy je jasný - duchové neexistují, protože jak by bez hmoty mohli? Názor křesťanské církve je také jasný - mrtví nevědí zhola nic. Jako dítě jsem si to pro sebe shrnoval krátkou větou: Mrtvý prd ví. Pokud existují jako forma jiné hmoty a jiné energie, která se v našem světě neprojevuje, pouze senzibilové ji občas vnímají, pak oficiálně neexistují a nelze je prokázat, snáze je lze vyvrátit. Lovci duchů jsou považováni za stoupence pavědy. V serióznějším slova smyslu jde buď o vědou dosud neuchopené fenomény, jejich špatná vyložení si nebo čistě psychologické jevy přítomné pouze v představách lidí.

Etymologie

Dnešní anglické slovo ghost vyvěrá z anglosaského gast a pragermánského gaistaz. Příbuznost je i s latinským genius (duch něčeho) a anima (duše). Podobné výrazy začínající na G lze najít i ve staré norštině a celé praindoevropštině znamenající bouři, hněv či divokou štvanici. Od 9. století se dá vypozorovat směr k synonymu pro latinský výraz spiritus a dále god (bůh) znamenající Holy Ghost (Duch Svatý). Od 14. století začíná převažovat význam duše zesnulého člověka. V 19. století se do anglického slovníku přes americkou angličtinu dostává holandské slovo spook, pro které byly raději používány anglické alternativy spectre, phantom, wraith, shade a již jsme doma u nemrtvých.

Duchové antropologicky

Představa nadpřirozených tajemných entit, byla pro všechny tak lákavá, že si ji nemohly odpustit žádné národy světa, co kdy existovaly. Podobně jako démoni a božstva jsou i duchové univerzálním kulturním fenoménem. Jedno starodávné vysvětlení duchů má za to, že duch neopustí po smrti zemi, dokud zde není nikoho, kdo by mohl vzpomenout na původního zemřelého. Ve většině kultur jsou duchové vnímáni jako zlí, až na ty, kde jsou uctíváni v kultech předků. Mnohde na zemi se vykonávají obřady pro prevenci revenantů, tedy duchů navracejících se ze záhrobí. Často je zde uplatňováno zvířecích a snad i lidských obětí. Všichni jsou přesvědčeni, že to funguje a dělá se tak odedávna, nikdo však účelnost rituálů prokázat nemůže, neboť duchové sami se zřejmě projevují pouze v myslích na ně věřících lidí. Takoví případní duchové jsou vždy zobrazováni jako daný zesnulý člověk a to se všemi detaily obličeje, účesu a typického oblečení.

DCNemrtví
DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Konflikt je základním rysem života. To, co není živé, konflikty neprochází.
Zdeněk Pinc