ERAP XM1155

Extended-Range Artillery Projectile
Americký dělostřelecký ramjetem hnaný projektil dlouhého dostřelu

Roku 2020 americká Northrop Grumman Corporation provedla úspěšný test převratného, zatím experimentálního projektilu hlavňového dělostřelectva: XM1155 ERAP Extended-Range Artillery Projectile.

Poté, co by byl nasazen do U.S. armády, by zásadně zvýšil dostřel 155 mm houfnic. Těm by poskytl možnost zasahovat cíle i 100 km vzdálené. Jde tedy o přesně naváděný projektil ráže 155 mm. Podobně jako dosud existující jiné naváděné projektily dělostřelectva je schopen zasahovat dokonce i pohyblivé cíle za všech podmínek počasí, což by svým způsobem řadilo houfnice aspoň dostřelem k systémům raketového dělostřelectva. Dostřel houfnic dneška je s běžným střelivem kolem 20 km a s rekordním prodlouženým střelivem dneška kolem 60 km. Oněch 100 km ERAP by tak znamenalo citelné zlepšení. Samozřejmě, že nedostatkem oproti raketě bude nízká hmotnost bojové nálože.

Výbušné náboje budou používány proti měkkým a slabě pancéřovaným cílům vysoké hodnoty. Současné houfnice M109 mají s náboji ERAP teoreticky dosahovat kadence 3-10 ran v minutě a mají mít dostřel nad 70 km při prodloužené hlavni délky 58 ráží. Lepší to bude u nových houfnic ERCA (Extended Range Cannon Artillery), které by měly dosáhnout oněch 100 km a jež byly vlastně kvůli podobnému střelivu dovyvinuty.

ERAP tak bude nástupcem staršího naváděného projektilu M982 Excalibur. Oproti němu budou projektily mít robustnější navádění (více odolné chybám) a několik systémů navigace. Koncového navedení bude dosaženo po laserovém paprsku, ale také dalšími dvěma zatajenými způsoby, aby si střela našla cíl i v podmínkách vysokého elmag. rušení a za nízké viditelnosti.

Tři metody prodloužení dostřelu

Na prodloužení dostřelu XM1155 byly využity tři známé metody: Byla zvýšena úsťová rychlost pomocí prodloužené hlavně a výkonnějšího propelantu. Bylo sníženo tření projektilu o vzduch a přidána křidélka obstarávající trochu vztlaku. Hlavním kouzlem náboje však bude jeho vlastní pohon a sice motor typu ramjet. Jde tedy o obdobu raketou asistovaných projektilů.

Raketový motor si však kromě paliva nese také zásobu vlastního okysličovadla. Ramjet (tryskáč) bere kyslík z atmosféry a tedy jeho hmotnost v každém náboji byla ušetřena pro bojovou náplň. To znamená další vylepšení: Skladované střelivo je méně citlivé vůči nechtěnému zažehnutí (bez kyslíku). Ramjet také oproti raketovému motoru může střelu pohánět skoro po celou dobu letu. Ramjet oproti tryskovému motoru nemusí mít kompresor na stlačování vzduchu, protože letí takovou nadzvukovou rychlostí, že vzduch se stlačí pouhým náporem sám. Motor je třeba nejprve urychlit výstřelem z děla nad takovou rychlost (2 Machy), při které tento princip již funguje. To ale v případě houfnic není žádným problémem. Ramjet je tedy jednodušším motorem a dále ještě o kompresor lehčím. Jediným úskalím náboje hnaného ramjetem, je udělat jemnou elektroniku vnitřností tak odolnou vůči nárazu, aby vydržela nepoškozena výstřel z hlavně. A to se právě nyní Američanům podařilo.

Zdroje

https://news.northropgrumman.com/news/releases/northrop-grumman-completes-successful-testing-on-solid-fuel-ramjet-concept-for-the-us-army

https://www.globalsecurity.org/military/systems/munitions/m1155.htm

https://taskandpurpose.com/news/army-extended-range-cannon-artillery-ramjet-rounds/

https://breakingdefense.com/2021/05/ramjet-shells-could-triple-artillery-range/

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

V Portugalsku a Řecku je odborníkem ten, kdo pozná lokomotivu od umyvadla. V Německu je odborníkem ten, kdo chodil pět let řádně na univerzitu a pět let to praktikoval. To je rozdílné měřítko patentové teorie.
Karel Čada