Dying Light 2

Bojová stránka hry je rozhodně uspokojivější než v Dead Island 2. Ačkoli rovněž nejde o žádné bojové výpady, je to prostě akčnější, byť jen pomocí obyčejných pohybů. Je zvláštní, že obě nové konkurující si DirectX12 hry Dead Island 2 a Dying Light 2 usilují o to za každou cenu nebýt bojovkou. Přitom fps 3d bojový simulátor se zombiemi by byl skvělým a dosud nevídaným počinem. A tak tu máme dvě rozporuplné hry, které jsou na první pohled fps, ale přitom nejsou. Vlastně tři hry v poslední době, ještě je tu State of Decay 2, ale ten v tom má žánrově jasno, tam se to dá brát za materiální logistickou správu společenství přeživších z pohledu první osoby. Vlastně je tu ještě nejnovější Days Gone, ale to je zase spíše takovým GTA San Andreas motorkářem, který jezdí kolem svých stádeček zombií. 

Oproti Dead Island 2 v tom všudypřítomném luxusu máte v Dying Light 2 pocit člověka po krk v nesnázích. Zatímco Dead Island 2 by se dal považovat za pubertální nevydařenou dovolenou, v Dying Light 2 opravdu vnímáte, že jste ve srabu a jde vám o kejhák každou chvílí. Kolem zabíjení již jednou mrtvých toho v Dying Light 2 lze udělat více, hra má akčnější spád, hráč je vynalézavější a z většiny situací vede více cest ven. Nikdy nejste jenom bezmocně lapen do pasti a vydán na milost zombiím. V Dying Light 2 každá vaše aktivita je vzepětím poslední vůle žít a dostat se z těžkého průseru. Kéž by to v životě šlo řešit tak snadno jako v Dying Light 2, prostě se z toho vyskákat a vyplížít. Samozřejmě nemáte střelné zbraně ani nic fortelného po ruce, čím nemrtvé tíhnout. Kdepak pořádná sukovice, to by zde byla docela žádaná věc. Bohužel většinou boucháte zombie nástroji ze svázaných kartáčků na zuby. Se zombiemi se doslova přetlačujete a spoléháte se na své ruce a improvizované zbraně. 

Druhá věc je zde útěk, ten je zde součástí strategie, jak by řekl Cimrman. Díky freerunningu lze skoro na všechno vylézt a udržet se na tom. Většině baráků vylezete až na střechu a po střechách vedou vaše kroky po většinu hry. Tělocvičné schopnosti se dají aktivně a poloaktivně použít, to jest, když ji použijete omylem a nevíte ještě o přesném záměru, hra bojový manévr sama rozpozná až během zběsilého úprku, pokud tedy daná kombinace stlačených kláves nějakou kombinaci na výpad dá. Ale od toho máte dovednosti, které vylepšujete a zvyšujete vaši množinu výpadů bojových i posunových. Bojovými schopnostmi se zde rozumí každé odlišné blokování úderu, výskok, uhnutí do strany nebo cílené kopnutí. Když máte takových schopností časem naučeno hodně, tak ve zběsilém úprku prostě náhodně mačkáte hodně tlačítek jako v bojové hře a hra si v dané situaci ve zlomku sekundy vyhodnotí účel, jak zkombinovat pohybové prvky k docílení třeba nijak efektního ani kdovíjak účinného skopnutí zombie ze zídky dolů nebo jak ji jedním úderem omráčit a otevřít pro záplavu úderů dalších. Souboj je více náhodný a vlastně zábavnější než v Dead Island 2. A že si zde užijete hodně soubojů. Vlastně celé vaše počínání je jedním útěkem přerušovaným souboji.

Nacht des Raaben

Zvláště v noci, kdy je zombií více a aktivně za vámi lezou na střechu, tam lze herní aktivitu popsat jako nezřízený improvizovaný úprk za světla baterky po střechách a balkonech setmělého města. Město vypadá jako Evropa na konci studené války, tedy třeba polský Krakow dneška. Na rozdíl od Dead Island 2 nejde o nijak cílenou a dlouho promýšlenou činnost, jde spíše o setrvalý nahodilý útěk s využíváním úkrytů, na rozdíl od elektrických a plamenných pastí v podobě rozsekaných kanystrů s vodou nebo s benzínem v Dead Island 2. V Dying Light 2 na to jdeme postaru a sekáme rychleji. Bohužel je zde veličina fatique, na kterou je třeba brát ohled, která se vyčerpává a omezuje dobu, po kterou se postava udrží viset z balkónu.

Stále však nejde ani o bojovku a už vůbec ne o first-person-shooter. Spíše o takové 3D parkurové setrvalé utíkání před zombiemi, které se bohužel kvůli provedení hry odbývá dost často i vertikálně. Vlastně když jdete po ulici, tak jdete částečně po chodníku a střídavě také po střechách a střídavě občas i vnitřkem zdemolovaných domů. Hra je víceméně simulátorem freeruningu, tedy běhání výjimečně tělesně zdatného jedince nejen po površích chodníků, ale lítáte také po lanech, okapech a barácích jako značná část filmu Predator 2, ten byl také dost vertikální. Mnohametrové skoky jsou na denním pořádku a co chvíli odněkud visíte, drže se pouze jednou rukou a druhá se chápe po něčem novém k zachycení, jako opice. Ještě že hráč nemá chápavý ocas. 

Bohužel tomu všemu zde říkají pitomým francouzským názvem parkour, přičemž tohle slovo již svůj význam v češtině mělo ještě před vydáním evropského dokumentu o freerunningu a této hry. Například v němčině ParkUhr znamená parkovací hodiny. Bohužel slovo [parkur] se v češtině vžije pro svoji krátkost a údernost, spíše než anglický ekvivalent freerunning. Bohužel. Já jako Pardubák znám parkur coby jezdeckou dráhu s rozestavěnými překážkami nebo způsob pohybu po ní. Bohužel nový význam je pitomý a když něco zní a vyznívá pitomě, u Čechů to snadno najde oblibu. Takže nový parkur psáno francouzsky parkour se nám počně rychle dostávat do slovní zásoby české právě prostřednictvím moderní městské pop(pa)kultury a takovýchto her o parkouru pojednávajících, jakých je poslední dobou smršť.

Grafika je přesným opakem Dead Island 2. Tam je všechno čisté a uhlazené, zde je naopak všechno špinavé, rozpraskané a k tomu je zde defaultně zapnutý efekt zrnění, který celý dojem ze hry dělá více naturalistickým (nebo snad realističtěji ošklivým?)

Oproti Dead Island 2 je znatelně lepší děj. Odehrávání dějové linie pomocí enginových animací je skvělé. Animace jsou pozorné, detailní, seznamují nás s herními koncepty na pozadí odehrávajícího se děje. Oproti Dead Island 2 se odehrávají častěji, avšak jsou stručnější a účelnější. V Dead Island 2 to bylo pouze hloupé kecání puberťáků, jen aby řeč nestála, zatímco v Dying Light 2 vám tím autoři sdělují důležité herní informace. Dějové nehratelné animace jsou jasné a intenzivní. Většinou jste zemdlelými svědky toho, jak vás cizí NPC našly a chtějí dorazit, zatímco někdo jim v tom zabrání a ten se tím stává vaší spřátelenou budoucí herní postavou. Po splnění jeho trošky děje však tento člověk nenávratně ze hry mizí a na jeho místo se dostává jiná postava.

Na rozdíl od Dead Island 2, kde je ve zbraních dokonalý zmatek, zde v Dying Light 2 jde o ukázkový pořádek zbraní, které můžete držet v ruce nebo mít rozdistribuovány mezi rukou a inventářem. Bohužel improvizované zbraně v obou hrách stojí za stejné houby. Když si vzpomenu ještě na cele improvizované Metro a Rage 2, mám chuť je s tou improvizací už poslat do prdele. Ovšem Rage 2 byl super akční nářez, lepší než novodobý Doom. Dying Light 2 je stejně jako Dead Island 2 stejně jako Metro takové rozporuplně agilní nedochůdče.

Zdroj

Dying Light 2. Techland. Microsoft Windows. 2023. PC game.