Druhy a dosahy balistických raket

Malé balistické rakety krátkého dosahu zůstávají v jednom celku po celou dobu letu až dokud nevybuchnou při dopadu na cíl.

Balistické střely delších než krátkých dosahů bývají většinou vícestupňové. U největších raket bývá i bojová nálož dělená a vystupuje v tzv. hlavicích - multiple independently targetable reentry vehicles (MIRVs), což bývá samostatně naváděné a samostatně řiditelné návratové těleso (návrat do atmosféry v obří rychlosti). Na jedné raketě největšího druhu bývá kolem 10 MIRVs. Trend u moderních velkých raket dneška bývá raketový motor na tuhé palivo pro první stupeň (fázi letu), dále motory na tekuté palivo druhu ramjet nebo scramjet (náporový motor s podzvukovým nebo nadzvukovým spalováním). Někdy bývá ještě třetí stupeň pro pohon jednotlivých hlavic v terminální fázi letu a to bývá soustava zase raketových motorů vedle sebe pro řízení směru rakety principem vektorování tahu. U mezikontinentálních střel se každá hlavice (MIRV těleso) navádí na vlastní cíl, které může dělit vzdálenost tisíců km.

Dosahy

Close-Range Ballistic Missiles (CRBMs) označení pro nejstarší (sovětské) balistické střely, já říkám nejbližšího dosahu do 150 až 300 km.

Short-range ballistic missile (SRBM) s dosahem méně než 1000 km.

Medium-range ballistic missile (MRBM) s dosahem 1000-3000 km.

Intermediate-range ballistic missile (IRBM) s dosahem 3000-5500 km a zde platí zároveň pojem Long-range ballistic missile (LRBM).

Intercontinental ballistic missile (ICBM) s dosahem nad 5500 km.

Druhy

Submarine-launched ballistic missile (SLBM) je zvláštní označení pro  balistickou střelu schopnou být odpálena z ponorky při jakémkoli dosahu.

BMs krátkého a středního dosahu bývají označovány za taktické zbraně (theater or tactical ballistic missiles (TBMs)).

BMs dlouhého a mezikontinentálního dosahu jsou potom strategické (SBM) a v zásadě všechny určeny pro nesení nukleárních zbraní už pro to, že skoro celý jejich objem tvoří zásoba paliva a tedy konvenční výbušná nálož by v tak malém množství neměla vůbec cenu.

Quasi (semi) ballistic missiles jsou střely takové, jež by sice letěly také po balistické křivce, ale za letu divoce manévrují a mají nepředvídatelnou trajektorii, aby snížily možnost svého zneškodnění. K nim by se daly zařadit protilodní anti-ship ballistic missile (ASBM) a cruise missiles - střely s plochou dráhou letu, letící těsně nad zemí / nad hladinou a rychlostí několikanásobku rychlosti zvuku.

Na obranu proti všem těmto raketám jsou konstruovány protibalistické řízené střely (Anti-ballistic missile).

Země třetího světa musejí stavět rakety především nenákladně, takže používají málo kvalitní (nepřesné) inerciální systémy navádění nebo používají jenom celistvé rakety (jednostupňové). Obojí má za následek nepřesnost, kdy raketa dopadne s odchylkou v řádu jednotek kilometrů od cíle. Aby se bojová nálož při takové odchylce vůbec projevila, bývají v hlavicích často používány zbraně hromadného ničení (chemické, biologické). Rakety se vlastně řídí jednoduchým pravidlem - čím méně kvalitní a levnější raketa, tím otřesnější má bojový účinek. 

Dá se s nadsázkou říci, že je příjemnější být zabit kvalitní západní raketou, která dopadne přesně na vás a vybuchne vám nad hlavou, než levnou nedokonalou raketou východní, která dopadne půl kilometru od vás, ale zahubí vás např. mrakem bojového plynu až za několik hodin či dnů. Je to s velikou nadsázkou, ale zhruba to tak platí.

Aby rakety (řízené střely) prorazily vzdušnou obranu nepřítele, mnohé hlavice bývají pancéřovány nebo nesou aktivní zařízení radioelektronického boje.

Zdroje

https://irp.fas.org/threat/missile/naic/part02.htm

https://military-history.fandom.com/wiki/Ballistic_missile#Missile_types

https://missiledefenseadvocacy.org/