Čína, zpráva o jaderném arzenálu Číny a její jaderné doktríně

Čína vyvinula značný arzenál různorodých balistických řízených střel, aby zvýraznila zájmy Pekingu coby rostoucího obra v Asii a Pacifiku.

Čína se stala jadernou mocností v roce 1964, kdy v testu vybuchlo její první jaderné zařízení. Čína dokázala postupně rozvinout svůj program jaderných zbraní užitím mnoha cizích, ale od roku 1990 stále vyššího počtu vlastních technologií. Na západě máme za to, že Čína po roce 2010 vlastnila 200 až 300 jaderných zbraní středního a delšího dosahu, z nichž ty úvodní byly pohyblivé po silnici a železnici, rakety středního a delšího dosahu odpalitelné ze sil a v poslední době zřejmě tajně přibývá mezikontinentálních balistických raket ne úplně mezikontinentálních, které mohou být odpalovány z ponorek a mají za úkol působit jaderné odstrašení na všech březích Pacifiku. V době kolem 2020 Čína vyvíjí nejmodernější hypersonické nosiče jaderných zbraní.

Odhadovat odstrašující sílu Číny je těžké, protože tyto zbraně přísně utajuje i před západními satelity. Vyvinula pro ně celý systém podzemních základen, propojený železničními tunely. Spolu s tím Čína v minulosti odmítla jakékoli multilaterální dialogy, které požadovaly transparentnost jaderných sil. Peking považuje utajení zatím za zásadní součást svého jinak docela nízkého počtu jaderných zbraní.

Po 2013 vznikly nejasnosti, zda stále Čína dodržuje ujednání NFU, které dříve dlouhodobě dodržovala. No-first-use policy znamená přijetí opatření, která by pomohla eliminovat riziko jaderného konfliktu – ukončení pohotovostního režimu některých zbraní a přijetí závazků vylučujících použití jaderných zbraní jako první.

2015 Čína potvrdila svoji účast v této politice, což znamená, že Peking vidí svoje jaderné síly pouze coby zbraně jaderného odstrašení a použije je pouze v případě odvetného útoku, nikoli jako první.

Čínský program balistických raket

Čína sice postupně ruší svoje starší balistické rakety z dřívějška (DF-3 a DF-4), ale nahrazuje je technologicky sofistikovanějšími DF-21, DF-31, DF-31A. V nich již uplatňuje samostatně řiditelná návratová tělesa, tzv. hlavice (MIRV - Multiple Independently-targeted Reentry Vehicles) a také manévrující návratová tělesa (MaRV Maneuverable Reentry Vehicles), která uhýbají protibalistické palbě protivníka a mají schopnost vyhnout se protivzdušné obraně. Nejmodernější balistické jaderné nosiče má Čína jsou v  raketách  DF-5A a DF-41. Takže podle nejnovějších poznatků z 2019 jaderných arzenál Číny pomalinku ovšem setrvale roste.

V 21. století Čína dokonce upgradovala i svoje dalekonosné bombardéry, schopné nést jaderné zbraně. 

Zhruba od roku 2000 Čína již plně disponuje dvěma druhy ponorek třídy Xia a Jin, které slouží v mořích okolo Číny coby nosiče jaderných zbraní odpalovaných právě z ponorek (JL-1 a JL-2). Dá se říci, že nejsofistikovanější jadernou zbraní Číny je právě ponorková řízená střela JL-2 s dosahem přes 7000 km a jadernou mocností 1 Mt rozdělenou až do osmi hlavic v jedné raketě. 

Dále má několik typů taktických zbraní schopných odpalu z jakéhokoli bojového prostředku (třeba protilodní rakety či odpalované z letounů), které mohou být nosiči jaderných hlavic a původně pramení z balistických raket rusko/sovětských.

Čína stejně jako USA a Rusko dále vyvíjí nejmodernější hypersonické kluzáky (HGV, hypersonic glide vehicle), jako třeba čínský DF-ZF, schopný cestovat rychlostí Mach 10 a divoce manévrovat, aby snížil možnost svého sestřelu. Tyto hypersonické zbraně mohou nést jak konvenční, tak jadernou hlavici. Aktuálně 2022 jimi nyní straší Putin.

Čína všeobecně jaderně

K tomu Čína nezveřejňuje, jak je to s jejím vysoce obohaceným uranem pro civilní užití. Čína v minulosti pomohla s vývojem jaderných civilních technologií Pákistánu, Libyi, Severní Koreji a Saudské Arábii. 2000 zveřejnila, že nemá v úmyslu jakkoli pomáhat s jadernými technologiemi vojenskými, ale to bylo zpochybněno zprávou americkému kongresu z 2017. Celkem Čína provedla 45 testů jaderných zbraní.

Čína snad prý již od 1991 nevyrábí vysoce obohacený uran ani separované plutonium, jež jsou určeny pro jaderné zbraně, ale má jich velkou zásobu, pro což svědčí stále rostoucí počet jaderných hlavic.

Počty aktuální

Podle zprávy amerického kongresu o Číně z 2018, Čína dnes již vlastní 1200 raket odpalovaných z ponorek, do 300 středních a kolem 100 mezikontinentálních. Nemluvě o chemických a biologických zbraních Číny, na které se snad podívám v samostatném článku.

Zdroj

https://missiledefenseadvocacy.org/wp-content/uploads/2015/12/China-Country-Brief-.pdf

https://www.armscontrol.org/factsheets/chinaprofile

https://missiledefenseadvocacy.org/missile-threat-and-proliferation/todays-missile-threat/china/

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

K sjednocení lidí vlády potřebují vnějšího nepřítele. Když skutečného nemají, vynaleznou si ho, aby nás uvedly do pohybu.
Civilization 6