Bulava RSM-56 (ruský palcát)

Submarine-launched, intercontinental-range, ballistic missile
U-Boot-gestützte ballistische Rakete
Ruská nejnebezpečnější jaderná mezikontinentální raketa 

RSM-56 Bulava, nesoucí v NATO označení SS-N-32, je zřejmě nejstrategičtější  balistickou raketou v současnosti nebo rozhodně aspoň mezi těmi ruského / sovětského původu. Bulava je mezikontinentální balistickou řízenou střelou (ICBM) určenou k odpalům ze strategických ponorek jako  vystřiženou z učebnic studené války, bohužel ponorky s nimi jsou nasazeny dodnes a právě teď tam někde jezdí  a hrozí nám a civilizovanému západu …

Rusko dokonce vnímá střely Bulava za svoji jadernou zbraň budoucnosti, protože jsou ze všech vývojově poslední a tedy nejdokonalejší. Jejich vývoj  započal v devadesátých letech a do aktivního nasazení byly střely Bulava uvedeny 2013. Ruské ponorky třídy Borey a Dolgorukiy jsou schopné každá z nich nést až 16 raket RSM-56 Bulava.

Jedna raketa je dlouhá přes 12 m, dá se odpálit pouze z ponorek, ve vertikální poloze a hmotnost jedné je skoro 37 tun. Bojová náplň sestává z 10 samostatně řiditelných termonukleárních hlavic (MIRV) o celkové síle 150 kilotun. Tyto hlavice je raketa schopna dopravit do vzdálenosti 8300 km. Podle parametrů se rozhodně nejedná o největší ruské balistické rakety. Má menší rozměry než třeba Sarmat nebo Topol, ale je důmyslnější v nahánění jaderné  hrůzy. Střela nese spoustu vábniček a klamných cílů, které za letu vypouští, aby se vyhnula protivzdušné obraně západu.  Dle Putinova tvrzení, které bohužel asi není moc přemrštěné, koncové těleso Bulava je tak mrštné, že dokáže vymanévrovat jakoukoli protiraketu, možnost svého opětovného zaměření snižuje na minimum a přitom vždy dopadne do okruhu s chybou maximálně 300 m od zamýšleného cíle, což je ale v případě termonukleárního výbuchu úplně jedno i pokud by byla tři km od cíle. Koncové těleso má být pancéřované a štítované proti EMP tak, že vydrží výbuch jaderné protirakety ve vzdálenosti půl kilometru a pokračuje v cíleném letu dál. Přitom celková síla Bulavy je 6- až 10-krát vyšší, než tomu bylo u hirošimské atomovky. 

Raketa svůj let provádí ve třech fázích, kdy první dvě jsou na tuhé palivo a koncové těleso s jadernou náloží letí na palivo kapalné. Navádění rakety je několikeré, je zde samozřejmě inerciální systém navedení kombinovaný s ruským GLONASS a také způsob algoritmického porovnávání tvaru povrchu před sebou viděného z přední kamery každé hlavice s nějakým definovaným.

Američané dnes mají za to, že Rusko operuje se 150 až 170 raketami Bulava v nevíme kolika ponorkách. Dosah nosné rakety je o 2000 km nižší než u  raket Topol-M,  ale prý i bez toho bude stát výsledek za to, a snížení doletu je kompenzováno pro zvýšení schopnosti přežití letících hlavic… V ruském námořnictvu se prý dokonce říká, že bez Bulavy nevyjede ani ponorka.  Zbraň má být operační nejméně do roku 2040. 

Rakety Bulava nesou název ruského pojmu pro palcát, zřejmě kvůli svému tvaru - jsou krátké a tlusté, což je vidět i na letící raketě po odpalu. 

Zdroje

https://missiledefenseadvocacy.org/missile-threat-and-proliferation/todays-missile-threat/russia/ss-n-30-bulava/

https://missilethreat.csis.org/missile/ss-n-32-bulava/ 

https://www.globalsecurity.org/wmd/world/russia/3m14.htm