Vývoj použitelnosti Linuxu za posledních 20 let (2023)

Abyste ocenili dokonalost a bezproblémovost MX Linuxu, musíte vyzkoušet všechny problematické linuxy jiné. Jinak pro vás navždy zůstane nejlepším OS Windows.

Jak se má linux v 3. tisíciletí

Kdysi na VŠ jsem napsal semestrální práci na téma Linux vs. Windows, kde jsem v roce 2003 sepsul linux na plné čáře jako nesmysl. VŠ mě ale donutila linux používat, za což jsem dnes vděčen a situace s Linuxem se za 20 let značně změnila, polepšila.

Linux těsně po roce 2000 byl něco záhadného, co na 50% tehdejších počítačů (starých školních zažloutlých) vůbec nefungovalo a na zbylých 50-ti procentech nefungovalo bez výhrad.

Po roce 2008 linux zaznamenal významný obrat, kdy se z něj pomalu stával sice dobrodružný a pofidérní, ale přece jen konkurent windows.

Po roce 2015 už začaly největší linuxové distribuce být tak dobré, že se daly opravdu používat jako náhražka windows pro dobrodruhy a prosté uživatele, s některými nevýhodami a s některými výhodami oproti Windows.

Po roce 2020 jsou už majoritní distribuce Linuxu tak dobré, že bych je směle doporučoval každému prostému PC uživateli, který si chce na svém notebooku prostě dělat kancelářskou práci, používat internet a sledovat videa. Dokonce říkám, že linux po 2020 je pro notebookáře to nejlepší.

Tomu uživateli však musí Linux nainstalovat někdo znalý věci a nastavit mu dle jeho požadavků systém a aplikace. Pak to uživateli předá, a ten si může vesele s linuxovým notebookem několik let nerušeně bádat. Dokonce se přiznám, že jak se mi dostane do ruky nový notebook, ani poprvé nespouštím jeho Windows a ihned na něj přeinstalovávám Linux.

V Linuxu vždycky byl problém s PC hrami, který je již poslední dobou docela dobře dořešen, ale stále platí, že Linux není ku hraní stvořen (ale on vlastně celý notebook není na hry). Žádný herní notebook doopravdy neexistuje, je to protimluv. A tedy Linux OS na notebooku umožní uživateli dělat 100% úkonů, jež od nějž lze očekávat. A tak na velký výkonný stolní počítač pro hry a pro tvůrčí SW práci (více než uživatelskou), jednoznačně doporučuji Windows se všemi jejich výhodami. Linux rovná se podle mě ideální OS na notebook.

Linux dneška (po 2020) v použitelnosti překročil typický čínský výrobek. Jak jste asi poznali, kvalitní (nepočítačový) čínský výrobek dneška lze bez problému používat k tomu, k čemu je určen, ale vždy je u něj jedno velké ALE, které ho do půl roku činí použitelným jen zpola. A jsou obory kde zpola použitelný přístroj není k ničemu. Jako třeba fotografování tučňáků na Antarktidě. (A musíte mít japonský 10krát dražší).

Můj scénář s počítači

Již zhruba od roku 2013 to mám zařízené tak, že vývoj SW a hry dělám na velkém výkonném windowsovském počítači. Pak mám linuxový notebook na takové to domácí pouštění youtubu před spaním. A po roce 2010 navíc začala být velmi použitelná virtualizace hardwaru a kolem 2020 dokonce virtualizace operačního systému. Takže pro účely webové tvorby a různé testování věcí mám několik virtuálních linuxových PC virtualizovaných na velkém výkonném dobře ovladatelném PC s Windows.  Mezi dvěma světy Windows a Linuxu volně přepínám a využívám naplno jejich paralelní přítomnosti. A nemůžu si to vynachválit. Stále ještě v roce 2023 není žádný důvod dělat to jinak.

Linuxový PC pro neumětele

Typický uživatelský linuxový scénář: Vytvořil jsem linuxový stolní PC mámě, která počítačům vůbec nehoví a prostě jen život ji donutil je jednou za čas používat. No a z nových Windows 7, 10 a 11, byla strašně vykulená. Neustále se jí hlásily administrátorské požadavky kolem všech těch antiviráků, firewallů, aktualizací všeho možného a byla z toho vyplašená. Vzhledem k tomu, že PC zapínala tak jednou za 14 dní, tak se jí všechny ty aktualizace a nastavení nakupily na to jediné občasné zapnutí počítače, takže probíhaly všechny najednou a nebo vyhazovaly hromadu upozornění (dialogů OS), takže máma vůbec nebyla schopna, byť jen na to internetové bankovnictví, s PC pracovat. 

Někdy 2016 jsem jí počítač přeinstaloval Linuxem MX s desktopem KDE Plasma, nastavil všechny ty tiskárny, skenery a prohlížeče (internetu, obrázků, dokumentů a mailový klient) jsem nastavil jednou a provždy. Vizuální rozhraní jsem jí nastavil tak, aby bylo co nejvíce podobné jí známým Windows XP. Všechny updaty všeho jsem zakázal. Prostě jednou jsem jí tam dal Linux, vše najednou jsem nastavil dle jejích požadavků během 14-ti dnů, a ten počítač ji už s ničím neotravuje, vypadá už pět let stejně a je totožný každý den a chová se totožně při každém zapnutí PC. Výsledkem je, že máma může počítač používat lépe, než kdy předtím. Ale tím to nekončí. Je zde specialita linuxu MX - záloha hotového nastaveného systému do záchranných obrazů, které jsou bootovatelné z flashky a rovnou instalovatelné na nový počítač. Takže v případě havárie nebo nového PC pro mámu, vezmu před několika lety vytvořený image hotového systému a se vším softwarem a tiskárnami ho prostě ho replikuju na jakýkoli jiný počítač. Její operační systém, na který je roky zvyklá, se jí naklonuje na další PC, takže klidně po další desítky let bude máma pracovat na pořád stejně vypadajícím systému! Geniální! Tohoto prostě we světě Windows nelze dosáhnout už z komerční povahy věci. Ano, občas nastává problém s internetovým bankovnictvím, že jí to nepustí do banky dokud neaktualizuji prohlížeč. Za pět let se to zatím stalo jednou (po třech rocích) a tento problém pak hravě naduživatelským zásahem vyřeším upgradem prohlížeče. Navíc je celé nastavení včetně GUI uzamčeno heslem, takže máma tam ani omylem nemůže něco zhatit, tak jako to dělávala kolem roku 2000 ve Windows ME a XP. Prostě super!

Majoritní linuxové distribuce dneška (jako edice a tituly Windows dneška)

Fedora a Red Hat

Fedora je americká. Američané jdou cestou silně standardizovaného a restriktivního OS, v což svědčí i u nás v Evropě nepochopitelná americká sebeláska k Applu. Fedora je stejná. Když s ní děláte přesně to, co je v dokumentaci předesláno a popsáno, pak funguje ukázkově. Rychlá, stručná, bez keců, bez problémů. Ale nic jiného bych s ní raději nedělal. Fedora nevyhovuje evropskému (hlavně východoevropskému) kutilskému přístupu a hlavně naší postsovětské všeumětelské metodě “urob si sám”. 

Fedory, které stály za zmínku, byly Risi OS, Ultramarine a Nobara. Bylo tu i pár distribucí udělaných z Red Hatu, což byl překvapivě skvěle použitelný Scientific Linux, který dnes již neexistuje. Vyladěná distribuce obyčejného Centosu. Dále byl a ještě je naprosto perfektní ruský ROSA linux, ruská odvozenina amerického Rad Hatu, fungující v každém směru a tvářící se jako bohatý podnikový systém. Bohužel nevíme, co s ním dále bude, poněvadž rusáci, teď po tom, co se sami středověkizovali, kdo ví, jestli vůbec ještě nějaký počítačový produkt kdy vytvoří. Existují další komerční evropské a americké odvozeniny Red Hatu, jako Alma, Rocky, Eurolinux, Oracle a právě ruská ROSA.

Debian

Debian je celosvětově nejpoužívanější, nejuniverzálnější, je hlavním nositelem technologického vývoje Linuxu a vývoje open source softwaru vůbec. Pro nadšence do OS nebo správce webového serveru to nejlepší (nejklasičtější). Osobně ale raději doporučuji uživatelsky přívětivější distribuce z Debianu odvozené. Viz ke konci textu.

Ubuntu

Ubuntu, Mint a stovky jejich odnoží jsou vlastně Debianem pro masy. Vypadá a působí to domácky známě jako windows XP, je to všehoschopné, snadno konfigurovatelné, pohodové. Pro začátečníky, pohodáře a softwarově nedobrodružné povahy (nemaj rádi nejistotu) to nejlepší. Nejlepší z rodiny Ubuntu linuxů je novozélandský Linux Lite, který dělá vše tak, aby byl co nejpodobnější ixpéčkům a jednou ovládl svět. Dovedu si představit, že jednoho dne každý africký černoušek bude používat počítač díky některému Ubuntu na svých šlapacích či klikových noteboocích.

Arch

Arch a jeho odnože jsou přesný opak. Tváří se bohorovně, že v Archu je všechno možné, má největší repozitář softwaru doposud (AUR), ale pozor: Honosí se titulem !radically simple!. A přesně podle toho to s ním vypadá. Je to primitivní ve smyslu: Nic tam není předprogramováno, minimum grafických konfiguračních nástrojů, jednoho dne vám z neznámých důvodů prostě přestane fungovat grafické rozhraní a tak musíte přepnout do jiného a zjišťovat, co se stalo. Arch je systém pro masochisty, sebemrskače, aby se u počítače neustále naštvávali nebo byli zoufale v koncích. Rozhodně nic pro začátečníky, ale kvůli své nestabilitě také rozhodně nic pro lidi denně pracující na PC. Dokladem je rakouské Manjaro, sice nejlepší Arch doposud, ale pořád je to Arch a to je jeho největším zločinem, stejně jako to říkal Sládek o cikánech. Vymakaná vývojová stanice, která sama pozvolna týden po týdnu přestává fungovat, je jen pro dobrodruhy. Jeden z posledních Archů, které se mi velmi líbily, byl švýcarský Mabox a německý Arco Linux (ten vám doporučuji zkusit). Naopak něco příšerného je nizozemský Endeavour nebo indoněmecký Garuda Linux. Ti se tváří jako bůh, ale jsou to ďáblové.

SUSE a Opensuse

Jedinečnou zvláštností je původně německý Opensuse a jeho komerční varianta SUSE Linux. To je německá hračičkovost dovedená až do absurdna. Pro technologické mágy to nejlepší. Je to použitelné, je to čistě pro práci (ne pro hry) a je to každým coulem hypertechnologické. Německá důkladnost a vynalézavost. Každé nastavení zde má deset dalších podnastavení a všechny bezvadně fungují. Je to průkopníkem zcela nových technologií, nových souborových a bezpečnostních systémů, je průkopníkem nových méně používaných programovacích jazyků, alternativních webových serverů, má to nové vlastní opensource ovladače k hardwaru apod. Je to prostě dílo německého principu a je to velká věda, aby se technologický mág vyřádil ve svém. Ale pokud se to jednou dobře nainstaluje a nastaví, dá se to roky bezvadně používat jako pracovní stanice a podnikový server pro celou továrnu a tak. Ale je to věda sama pro sebe. A věřím, že nejtechnologičtější nadšenci Opensuse pokládají za to nejlepší vůbec.

Kdysi Mandriva

Francouzská Mandriva šla moc brzy komerční cestou, byla na vrcholu v 2015, pak zkrachovala. Představovala něco mezi Opensuse a Ubuntu. Dnes existují její epigoni Mageia a OpenMandriva, ale administrátorsky působí jako zamrzlé v čase kolem 2015. Nedoporučuju ani zkoušet.

PCLOS

Švédský PCLinux OS by byl naprosto božský, srovnatelný s MX, ale opět zamrzlý v čase. Je prostě mnoho let starý systém a obnoven na novější přístupy správy systému asi již nikdy nebude. Formálně sice vycházejí pořád jeho nejnovější dnešní verze, ale po instalaci zjistíte, že je to vlastně skoro 10 let stará Mandriva. Má ovšem navíc třeba klonovací nástroj jako MX, ale ten nefunguje na principů imagí, ale rovnou to hned chce kopírovat na flashku, jinak to nejde. PC Linux OS je vlastně kdysi geniální distribuce odvozená z Mandrivy, něco jako MX Linux mezi .rpm distribucemi.

Ještě dalším výborným švédským úletem je ExTix neboli Exton, odvozenina všech majoritních distribucí sama pro sebe, ale bohužel stojí a padá s tím, že jde o projekt jediného muže.

MX; Nakonec vypíchnout MX Linux, nejlepší z nejlepších

Celoevropský MX Linux neboli Linux MX v době po 2020 nemá žádné nevýhody. Ze všech stovek linuxů světa je jako jediný zcela bez výhrad, použitelný v každém scénáři, za všech podmínek, prostě na 99% náhražka Windows. MX má uživatelskou přívětivost a grafické konfigurační nástroje na všechno jako Windows nebo Linux Mint nebo Linux Lite. Přitom používá softwarovou základnu Debianu, podává její robustnost a schopnost být zotaven při havárii. Má jeden z úplně nejlepších správců softwaru, mnoho repozitářů a mnoho cest instalace programů v jediném nástroji. V poslední době je technologicky vévodící podobně jako Opensuse, se všemi těmi novými souborovými a bezpečnostními systémy. Má strohost Fedory, ale přitom není okleštěn (má dobrodružnost Ubuntu). Má zřejmě druhý největší repozitář softwaru na světě, hned po Archu, podobně jako Sparky Linux. A PŘEDEVŠÍM! Jako jediný ze všech OS světa má svůj vlastní snapshotting tool (MXsnapshot), který vytrvale napříč časem stále funguje a je to jediná věc, která z MX linuxu dělá nejlepší OS nad všemi ostatními. Pomocí snapshotů lze vytvořit bootovatelný obraz hotového nastaveného systému se všemi uživateli a jejich vším, dát ho na flešku, a naklonovat svůj hotový OS na libovolný počet dalších počítačů jednoduchou normální instalací OS. O tohle se linux snaží odjakživa, protože to má být jeho jediná skutečná výhoda nad Windows, nicméně jediný MX Linux to dotáhl do konce, jedině na něm to setrvale funguje už roky a je to klíčovou součástí celého vyvíjeného systému. Právě tohle z něj dělá nejlepší Linux na světě - možnost snadno zálohovat a znovu nainstalovat celý hotový systém. O snadno instalovatelné snapshoty jako u MX, se dlouhodobě pokouší jen pár linuxových distribucí z celého světa: ještě Sparky Linux a Devuan. U všech těch tisíců dalších linuxů to jde, ale jen teoreticky, s velkým skřípotem, a musí to provádět bůh nikoli administrátor. U MX to udělá každý.

Nechápu, jak to, že to výrobci počítačů nechápou! Pokud by tohle umožňoval např. Opensuse nebo Linux Mint, rázem by se z nich stal nejlepší linuxovský OS na světě. Ale prostě to neumožňují a tak jim všem MX vévodí.

Srovnatelný kolega MX

Snad jediným srovnatelným kolegou MX Linuxu je polský Sparky Linux - systém opravdu velkého stylu Debianu a ambicí, obsahuje všechny úžasné prvky MX Linuxu včetně snapshot tool, ale dělá to po svém a ač dobré, nějak to stále ještě není ono. Jediná další náhražka MX Linuxu ve všech ohledech je v 2023 polský Sparky Linux. Platí pro něj všechno, co pro MX, ale je to takové kostrbatější, méně ladné. Donedávna tu byl také třetí srovnatelný kolega, francouzský Emmabuntus, ale ten právě přestal dodávat svůj snapshotting tool a tím pádem zmizel v propadlišti dějin. Takže závěr je ten, že tu máme dva nejlepší newindowsovské operační systémy na světě, tedy MX Linux (a Sparky Linux).

Mimochodem neznámý a zaniklý leč stále dostupný SalineOS byl dokonalým předchůdcem MXlinuxu již o 15 let dříve, a měl bootovatelné snapshoty již v době Debianu 5 a 6. Byl to prostě tehdejší Debian s prostředím XFCE a snapshoty, tehdy nejlepší OS na světě, ale zaniknul holt coby jednorázová událost.

Exotické úlety

Pak tu bylo několik prazvláštních amerických výstřelků, spíš úletů ve světě Linuxu, které byly zajímavé jen na podívání, ale nedaly se brát vážně a sice: Pop!_OS, Elementary, Makulu a EndlessOS. Hromada amerických uživatelů je používala jenom pro to, že jsou americké a tím jim dávají ty desítky tisíc uživatelů navíc, jinak by o nich nikdo nevěděl.

Ďábel v detailu

Nenechte se ovšem vysmát. Abyste ocenili dokonalost a bezproblémovost MX Linuxu, musíte vyzkoušet všechny ty problematické linuxy jiné. Jinak pro Vás navždy zůstane nejlepším OS Windows.

Vyústění

Každopádně, pokud tomu tolik nehovíte, ale chcete nějaký z Linuxů zkusit třeba na virtuální mašině, pak rozhodně neprohloupíte, když nainstalujete jakoukoli distribuci na bázi Ubuntu, jako Lubuntu, Xubuntu, Kubuntu, Ubuntu Budgie, nový Ubuntu Cinnamon, Lite, Mint a Feren. Pokud tomu chcete právě začít hovět a chcete začít dělat v Linuxu divy, pak vezměte něco rozšířenějšího na bázi Debianu, třeba LMDE, Peppermint, francouzský stagnující (kdysi jedinečný Emmabuntus); kdysi před 15 lety geniální SalineOS a nebo nejlepší z nejlepších, prostě ultimátní MX linux. 

Linuxový PC pro neumětele

Pro osamoceného důchodce jako bývají dědové, na takové to polovědomé počítačové blbnutí (něco dělá, ale vlastně neví co) je linuxový notebook (zprovozněný mistrem) přímo tou nejlepší alternativou na počítačovém trhu. Poté se může vykašlat na ježdění favoritem s windowsovským PC do pouličních servisů, protože je prostě nepotřebuje, poněvadž má systém několik let stabilní (zamrzlý od veškerých nechtěných zásahů) a tedy každý den totožný po několik let, teoreticky až do své smrti, což právě starobní důchodce nejvíce ze všeho ocení.

No a dnes si vlastně vyvíjím defakto vlastní linuxovou distribuci vycházeje z MX Linuxu, která je přesně takto připravená jak pro nadšence do tvorby SW v jakémkoli smyslu, tak pro důchodce, kteří vlastně ani nevědí, co na tom počítači dělají. Ideální! Divím se, že si toho někdo z velkovýrobců nevšiml a nezačal linuxové notebooky pro důchodce (neumětely) vydávat ve velkém. Skoro bych do toho sám šel, pod záštitou nějaké větší firmy, která by se mi přihlásila.

Poučení a závěr

Takže dnes jsem velkým zastáncem a průkopníkem linuxu, jak pro počítačové nadšence, kteří si vše zprovozní sami, stejně tak pro minimálně zdatné uživatele, jakým to musí nastavit někdo jako jiný.

Nenechte se ovšem vysmát. Abyste ocenili dokonalost a bezproblémovost MX Linuxu, musíte vyzkoušet všechny problematické linuxy jiné. Jinak pro vás navždy zůstane nejlepším OS Windows.