Kompletní rozbor fenoménu upírství (1); v čase i v prostoru; upíři coby nemrtví

Znak 2 - Sání krve a krvelačnost

Nemrtvost je hlavní znakem vampirismu. Luděk Kopřiva to v nedoceněném českém filmu řekl krásně: "Někteří badatelé se domnívají, že vampýrismus se vyskytuje pouze u slovanských národů!" Korektněji bychom řekli, že o jevu vampirismus se nejvíce mluvilo v době 16.-18. století v střední a východní Evropě. Zde vynikají jména s vampirismem nejvíce spojována: Báthoryová (Maďarka rozena na hranici s Rumunskem) a Kníže Drákula (Rumun). Sami ve skutečnosti jako historické postavy upíry samozřejmě nebyly, vampýry z nich nadělala až pozdější místní kultura, nabalována staletími po jejich smrti.

Skrytá krvelačnost Báthory

Sama Alžběta Báthory se údajně vydala na krvavou stezku zkázy až v určitém věku svého života, na cestu, která vedla ke smrti snad prý 650 panen, které byly pro ni vesničany vybírány z okolí hradu. Hraběnka tedy skýtala svým občanům podobné "potěšení" jako Aztéčtí a Mayští vládci, jimž se obětovalo z lidu to nejlepší, co tam měli a vedlo to až k vyhynutí celé populace. Nutno ovšem dodat, že jihoameričtí indiáni obětovali až 6000 mladíků za odpoledne, takže na další existenci národa se to projevilo během dvou generací, to u Báthoryové nehrozilo.

Čachtická paní

Tak především je zajímavé, že Elizabeth Báthory de Ecsed, česky Alžběta Bátoryová alias Čachtická paní, maďarsky Ecsedi Báthory Erzsébet byla také hraběnkou v Transylvánii. O 150 let později než Vlad Dracula, ale to upozorňuji o 150let (1560 - 1614) později, ale jako by byla Transylvánie krví prosáknutá po staletí. Vždyť se jí přezdívalo krvavá hraběnka či první sériová vražedkyně a počet jejích obětí se vyšplhal na 650. Historik Thomas Garza vypráví, že Báthory byla v první řadě krásnou ženou, kterou potkal nepěkný osud tím, že byla nešťastně provdána již v 10 letech za muže jménem Ferenc v rámci politického sňatku.

Dále to však byla lesba velmi se zabývající svým vzhledem a již ve třiceti letech se zhrozila svého stárnutí. Obklopovala se mladými dívkami, což mělo celkově upozorňovat na krásu panenských mladých žen. Kdyby zůstalo jen u tohoto, bylo by to celkem v pořádku. Posedlost Báthoryové se však změnila z marnivé lesbické nymfomanky v krví posedlé vraždící monstrum. Garza udává, že jde až o datum 1609, tedy pět let před Alžbětinou smrtí, kdy se začala v monstrum měnit. Proto také mohl být natočen film Báthory, který podává hraběnčin život po úplně normální historické a politické stránce. Tohoto roku se Alžběta Báthory zbláznila už nejen do mladých panen, ale po jejich krvi výrazně dychtila, protože věřila, že pití a koupele v ní jí přinesou ztracené mládí. Za pomoci svých sluhů počala lákat mladé dívky z okolních vesnic, aby pro ni pracovaly. Rozšířila jakousi zvěst o tom, že má na hradě jakousi dívčí školu, kde se z vesnických pasaček mohly stát elegantní dámy. Hned v první vlně se jí přihlásilo mnoho zájemkyň, které však ani netušily, že měly být pouhou potravou pro Alžbětinu marnivost. Historička Katherine Ramsland PhD, udává, že po jisté době se proslýchalo, že vesničané jen viděli okolo projet její černý kočár, už věděli, že dalších několik dívek už nikdy nikdo nespatří. Podle dochovaných zápisů prý není pochyb, že Báthory dívky sama vraždila. Po mnoho let využívala celého systému vraždících a mučících nástrojů, kterými dívkám odsávala krev a to ve spolupráci s aparátem několika sluhů - pohůnků smrti. Dalo by se říci, že působila navlas stejně, jako Saddámův syn, Stalinův Berija a jiní velikáni historie s odvrácenou stranou. Přeživší panny hraběnku ve vaně krví polévaly, ta si s ní potírala tělo i ji pila, ve víře v omlazení. Zde lze také připomenout jistou podobnost s omlazováním sovětských komunistických elit programem eugeniky a infúzních omlazovacích kůr starých hodnostářů, kteří tam chodili jako do sauny a kde jim byla vstřikována krev mládeže se shodnou krevní skupinou, dále eugeniky nacistické, ve starospartské a eugeniky obecně, to už ale odbíhám. Báthory omlazovala pouze sebe sama. Sama a zcela nevědecky vraždila, a to jak z kosmetických důvodů, tak ze sexuálně podtrženého sadismu. Jak to u sériových vrahů bývá, původní dávka nabuzení časem přestává stačit, a tak Báthory časem držela dívky v klecích ve sklepeních, kde je mučila, kousala a nechávala zemřít hlady. Díky svému stavu hraběnky nenarazila nikdy na odpor, ale nakonec udělala chybu, které nedokázala čelit. Stalo se to údajně tehdy, když jí došly pastevkyně v bezprostředním okolí a začala se obracet na děti spadající pod oblasti jiných šlechticů.

Těm však již bylo podezřelé, že někdo chybí a zároveň měli moc i vůli bohatou dámu s dobrými styky zastavit. V 17. stol. byla maďarská šlechta zákonu nadřazena a nikdo na ni legálně nemohl. Ovšem okolní šlechtici to na bohatou sadistickou dámu vytroubili až vladaři Rudolfu II. a ten zasáhl. Její komplicové byli odsouzeni k smrti okamžitě a šlechtična, jelikož nemohla být popravena, byla odsouzena do samovazby v jednom pokoji ve věži svého hradu a klíče byly zahozeny. Až jednoho dne roku 1614 si sluha pravidelně podávající hraběnce okýnkem ve dveřích jídlo všiml, že o něj nejeví zájem, protože leží na podlaze pokoje mrtva. A tak skončila hraběnka stejně jako její oběti, jejichž konečný počet je udáván různými prameny mezi 600 a 700. Coby nejvýkonnější sériová vražedkyně je tím Čachtická paní zapsána i do Guinessovy knihy rekordů. Desítky dalších obětí byly údajně nacházeny zazděné v klecích v podzemí hradu ještě desítky let po hraběnčině smrti. Historikové připomínají, že u Alžběty Báthoryové jde vlastně o vampirismus v největším možném měřítku, v jakém je o něm možno u jednoho člověka mluvit. Připomínají, že její vliv šel ještě dál, že měla vliv ještě o 200 let později na samotného Stokera při psaní Draculy. Osobně se divím, když oba z Transylvánie, oba krvelační šlechtici, že někoho s moderním myšlením ještě nenapadlo, že Báthoryová byl převtělený samotný Vlad III! Co myslíte? Podle toho, co říkají dnešní psychotropní šamanisté, by to akorát hrálo do noty.

Posedlost krví celosvětová a nadčasová

Krvi samotné byla přisuzována magická moc, snad co svět světem stojí. Vzpomeňme na náboženské krvavé rituály světa, které většinou byly druhem oběti, tedy výměnou bohům za uzdravení dobytka, za hojnou úrodu, za to, že nezhasne slunce a podobně. Staří Židé, Voodoo, druidové, staří Římané, Egypťané a našli by se další a další. Všichni v smrti, obětování a krvi něco viděli. Jihoameričtí Čačapojové se tím dokonce sami vyhubili a k pádu Aztéků, Inků a dalších to přinejmenším přispělo. Nejsilnější mladí muži místo aby předávali své geny dál, byli vlastním lidem obětováni při masových vraždách. Staří řezbáři Aztékové stihli i 6000 vražd za odpoledne. Historikové se diví, jak tak dokonalé jihoamerické civilizace mohly prostě najednou samy zmizet ještě před příchodem Evropanů. No jednoduše, prostě se uobětovali až k úplnému vyhlazení.