Král mystifikátorů Mitchell-Hedges
Jak se v nedávné době ukázalo, slavná májská křišťálová lebka a jí podobné kolegyně, byly zhotoveny pomocí brusného kotouče 20. století. Jsou ale velmi vtipným podvrhem, jímž dokázal tvůrce Frederic Mitchell-Hedges doživotně finančně zajistit sebe i svoji nevlastní dceru. Příběh takřka snově ideální, kterého by chtěl ve svém životě dosáhnout snad každý dobrodruh, badatel, spisovatel a sběratel starožitností.
Tím, že lebky vlastnila obě věhlasná muzea a přistupovala k nim poněkud naivně, byla posilována autentičnost lebek coby aztéckých posmrtných masek, neboť do aztécké mytologie lebky a uřezané hlavy dobře zapadaly. Až díky rostoucím znalostem archeologů ve století dvacátém se nápad, že Aztékové vyrobili křišťálové lebky jevil stále nepravděpodobnější. Archeologická naleziště dosud vydávala jen zanedbatelné množství předmětů z křišťálu a žádné z nich nebyly tak dokonale zhotoveny. Doktorka Walshová přiměla ke spolupráci výzkumnici Margaret Sax, která použila na zkoumání lebek poslední výkřik soudobé vědy - elektronový mikroskop, schopný odhalit věci dosud neviděné.
Cimrman: Podrobil vzorky své osvědčené hypermanganové lázni a provedl filtrační zkoušku přes živočišné uhlí
Provedla srovnávací analýzu lebek s různými předměty různých kultur světa vyrobených z křišťálu, které pocházely z dobře zdokumentovaných nalezišť. Oběma ženám se podařilo bez nejmenších pochybností prokázat, že ani jedna ze slavných lebek nenesly známky opracování primitivními nástroji metodami někdejších indiánů, nýbrž byly zhotoveny pomocí brusného kotouče 20. století.
Charakter nečistot v křišťálu také ukazuje na přesný geografický původ kusu křišťálu z konkrétního naleziště na světě. Geolog profesor Andrew Rankin pomocí něj dokázal, že křišťál lebek pocházel z Madagaskaru a z Brazílie. Zde se začal těžit a dovážet do Evropy až na konci 19. století. Ve střední Americe navíc nebyl obdobný křišťál nikdy nalezen.
Rozluštění graduje
Oficiální závěr tedy zní, že je naprosto vyloučeno, aby křišťálové lebky pocházely od starověkých indiánů střední Ameriky, naopak lze jejich vznik zařadit do evropských uměleckých dílen 2. poloviny 20. století. Eugen Boban tedy dal pravděpodobně obě lebky vyrobit na zakázku se záměrem dále je zpeněžit, což se mu podařilo. Podobný původ byl prokázán i u lebky smithsonianské, na které byly dokonce nalezeny stopy moderní brusné pasty ze silikon-karbidu (používané až od 50. let 20. století) a konečně i u Lebky zkázy. Elektronový mikroskop v očních otvorech lebky nalezl reliéf typický pro opracování diamantovou brusnou hlavicí dostupnou až po druhé světové válce. Ani jedna z lebek tedy nemá nic společného se středoamerickými civilizacemi a musely být vyrobeny maximálně několik desítek let před jejich údajným "objevením".
Současným majitelem lebky zkázy je Bill Homann, který se staral o Annu Mitchell-Hedgesovou ve stáří a jež mu lebku po smrti odkázala. Ten dnes tvrdí, že lebka nám může přinést spojení s dávnými civilizacemi, pokud tomu věříme.
Frederic Mitchell-Hedges tedy musel lebku zkázy někde zakoupit nebo dát vyrobit, tajně dovést do Lubaantunu a narafičit na jím zvolené místo do suti na vrcholu pyramidy, aby ji následujícího dne Anna objevila. O tom, že by Anna sama skutečně věřila v pravost lebky a byla v celé věci jako nevinný nálezce, by se také dalo s úspěchem pochybovat, leč toto tajemství si už s sebou Anna vzala také do hrobu. Dr. Jane Walsh dokonce objevila článek v antropologickém časopisu Man z roku 1936, kde je popsána studie, při níž nechalo britské muzeum porovnat svoji lebku s jinou lebkou ze soukromé sbírky. Když zkoumala fotografie důkladně, uzřela, že se jedná o tu samou lebku, která se později dostala k Mitchell-Hedgesovi a ten ji s odstupem let uvedl ve známost jako lebku zkázy!
Rozluštění vrcholí - spolupachatelka podvodu lhala
V roce 1936 se o ní hovoří jako o lebce obchodníka Sydney Burneyho. Dr. Walsh dokonce vypátrala i její historii. Burney ji měl ve své galerii v Londýně a v roce 1943 ji chtěl prodat aukční síni Sotheby's. Lebka pro svůj neprokazatelný původ byla stažena z katalogu a prodána za 400 liber možná náhodnému kolemjdoucímu Frederiku Mitchell-Hedgesovi.
Cimrman: Prodal stan prvnímu kolemjdoucímu
Proto se Mitchell-Hedges roku 1954 ve své autobiografii o lebce nezmiňuje, v té době ji ještě neměl. Ani Anna ji tedy nemohla ve dvacátých letech v Belize nalézt a historku sprostě vylhala.
V TV dokumentu Lovci záhad se dokonce uvádí, že neexistuje důkaz, že by Anna kdy byla v Belize dříve než v roce 1980.
Takže fingáč jako prase! Ale krásně jim to vyšlo. Celkem nenáročný podvod s dávným artefaktem provedený v dokonale načasovanou dobu na správném místě. Podařilo se oklamat historiky, muzea, a miliony fanoušků. Dokonce se podařilo prokázat, že Anna Mitchell-Hedges byla spolupachatelem podvodu a až do své smrti o lebce lhala.
Mýtus křišťálové lebky tedy pro seriózní společnost padá. Pro několik nejzavilejších příznivců však lebky stále představují pouto s mimozemskými civilizacemi. Někde na dokumentárních TV kanálech jsem dokonce viděl reportáž z Číny, kde se lebky pro turisty zhotovují masovou průmyslnou výrobou.
Křišťálová lebka - nejlepší příklad pro ilustraci záhadologických podvodníků
Jako poučení by pro nás mělo vyplynout, že podvodníci se záhadami skutečně existují a je jich většina. Jejich obchodní model pouťových kejklířů prosperuje báječně. Zprvu se objeví nevinně myšlený základ - věc, historka, pozorování, který časem nabaluje legendu a přibývá na síle. Jakmile si lidé v jeho pozadí uvědomí obchodní potenciál často zcela laciného výmyslu, udělají vše proto, aby potenciál znásobili a zpeněžili. V západním světě, kde je populace obecně méně vzdělaná v přírodních vědách (chybí jim náš zdravý odhad chemickofyzikálních vlastností předmětů kolem nás) a zřejmě proto je jak porčená po věcech iracionálně fantastických. Jsou zde masy lidí, kteří podobným legendám chtějí věřit, uctívat je a i velkoryse přehlížet jejich pravost. Publikum je tedy velké a natěšené, stačí jen něco vhodného vymyslet.
Zdroje
TV dokument. Legenda o křišťálové lebce. Legend of the Crystal Skulls. NatGeoTV, 2009. GB.
TV dokument. Myth Hunters S01 E12 The Search for the Crystal Skulls. Dir. Gerry Pomeroy. Viasat History. 2013.
Legend of the Crystal Skulls. Jane MacLaren Walsh. Archaeological Institute of America. Web. May/June 2008.
<http://archive.archaeology.org/0805/etc/indy.html>
Riddle of the Crystal Skulls. Joe Nickell. The Committee for Skeptical Inquiry. Web. July/August 2006.
<http://www.csicop.org/si/show/riddle_of_the_crystal_skulls/>
Piezoelectricity. Wikipedia, the free encyclopedia. Web. 20 March 2015 <http://en.wikipedia.org/wiki/Piezoelectricity>
Mitchell-Hedges skull. Wikipedia, the free encyclopedia. Web. 26 March 2015
<http://en.wikipedia.org/wiki/Crystal_skull#Mitchell-Hedges_skull>
Divadlo Járy Cimrmana. Vražda v salónním coupé (divadelní záznam). Dir. Ladislav Smoljak. 1998. DVD. MF Dnes 30.10.2008
Divadlo Járy Cimrmana. Hospoda Na Mýtince (divadelní záznam). Dir. Ladislav Smoljak. 1997. DVD. Bontonfilm 01.12.2002
Divadlo Járy Cimrmana. Afrika aneb Češi mezi lidožravci (divadelní záznam). Dir. Ladislav Smoljak. 2002. DVD. Bontonfilm 01.10.2005