Komplikované ježdění - závody plné překážek a nejasností

Jelikož jedinou rozumnou kamerou dobře vidící do akce je bumper cam, tedy pohled do akce ze spodního nárazníku auta a jelikož jde o městské ježdění s velmi blízkou scénou, má to za následek, že v podstatě nevidíte na cestu. Často proti vám svítí slunce nebo mlha za koly soupeřů před vámi znemožňuje taktizování při závodu nebo klasicky vždy když si najdete uličku, kudy peloton předjet, vletí vám do cesty kamion z běžného provozu či je tam nastražené zaparkované policejní auto. Zkrátka není to vůbec pohodové ježdění.

Vylepšení splněním úkolu, ne vyděláním peněz

Vylepšení aut odemknete ujetím klíčového závodu a většinou právě toho závodu, na který byste zrovna dané vylepšení pekelně potřebovali. Většinou se tak stane až po několikerém pokusu ujet závod, po jehož splnění vás zpravidla hra s daným autem přestává bavit a jdete zkoušet auto jiné. Například pro získání long gears převodovky musíte ujet speedrun na delší rovné úseky proti protivníkům excelujícím maximální rychlostí. Naopak, jak to tak bývá, pro short gears potřebujete splnit time trial s co nejlepší průměrnou rychlostí. Jinými slovy upgrade máte vlastně až v momentě, kdy už ho skoro nepotřebujete.

Souvislá kariéra chybí

Tvůrci evidentně sázeli vše na počet aut nikoli na nějaký postup ztěžujícími se závody v autech rostoucí kvality. Zhodnocení hráčových dovedností se tak skoro nekoná. Hráč jede jen proto, aby odjel závody vážící se k danému autu a za jejich výborné odjetí dostal vylepšení toho daného auta. Takto si můžete vylepšovat všech 120 aut zaparkovaných po městě, jež musíte odemknout jejich objevením, ale k nimž se dostanete zcela volně a v libovolném pořadí.

Spojitost tu chybí. Postupem času musíte sice pokořit 10 klíčových oponentů, ale za to opět nic nezískáte, pouze splnění části herní náplně. Je to takový nýdfasovský lártpourlártismus, tedy ježdění jen pro pocit z ježdění.

Čistě ježdění

Žádné řidičské zbraně na likvidaci soupeřících závodníků se nekonají, můžete je pouze předjet a být první. Ano pro čistě závodní simulátor jakým NFSMW 2012 je, to úplně stačí a je to skvělé, někdo by však přesto mohl podotknout ale… Singleplayerová kampaň je zcela vedlejší, tvůrci pro nejlepší zážitek ustavičně doporučují multiplayer.

Prdlavka sice prdí dobře, ale vážně se v ní jezdit nedá

Prdítka nepřirozených značek a modelů jezdí sice výborně, ale vypadají tak strašně exoticky, že seriózně jezdit se s tím prostě nedá. NFS MW 2012 nabízí obrovské množství aut od výrobců všech kontinentů a to hlavně ty nové, ladné, výkonné. Dobrá čtvrtina je jich však přehnaně starých nebo nenormálních. Já osobně jsem se tedy nechtěl prdět s korvetou z šedesátých let a už vůbec ne v plochodrážních pekáčích, kterých je tu požehnaně.

Něco pro hardcore spartánské fajnšmekry

Ano, toto je konečně kýžená lahůdka. Máte tu na výběr i dost úplně obyčejných civilních aut jako třeba Ford Focus, Audi A1 atd. Tedy auta, se kterými dost možná jezdíte v reálném životě. Ty si zde můžete jak se patří vyladit a natrhnout v nich zadek nějakému Maserati. Je to asi nejlepší zábavu plodící faktor hry.

Tunění vzájemně nevýhodné

Tuněním je zde myšleno skutečně balancování, nikoli vylepšování v každém smyslu. Zlepšení v jedné vlastnosti vám přinese zhoršení jiné, tedy klasicky zesílená kostra proti policajtům poskytuje vyšší odolnost, ale zase je těžší a snižuje výkon. Long gears převodovka zvyšuje top speed ale zákonitě snižuje akceleraci a tak dále. Pro určité klíčové závody je tady záhodno taktizovat, odjet danou dráhu párkrát nanečisto a pak si teprve dát záležet s modelem vyladěným pro danou trať a daný typ závodu.