Chupacabra severoamerická – tajemný psovitý tvor Texasu a Mexika
Zplundrované kotce, zhuntované kurníky, vysáté kozy a slepice, však to znáte. Zde ale veškerá podobnost s jihoamerickou čupakabrou končí. Čupakabra severoamerická je zřejmě úplně jiný tvor, svému jihoamerickému kolegovi podobna pouze jménem. Zatímco čupakabra jižní a střední Ameriky je, jak se zdá, drobným humanoidním a velmi přikrášleným tvorem, čupakabra z Texasu bude ještě drobnější psovitou šelmou a možná skutečně existujícím novým živočišným druhem.
Začalo to v Texasu
Jak se všichni majitelé vysátých zvířat shodují: "Útočí pod rouškou noci, vysaje jim krev a nechá jinak netknutá těla ležet na místě". Jak píšu v článku o čupakabře portorické, nejčastější hypotézy navrhují buď nový živočišný druh, nebo druh mimozemský.
Pro znalce záhad musím dodat, že nejde o případy jevu mrzačení dobytka známého z plání širokých USA. Tyto případy se někdy shodují tím, že zvíře leží mrtvé a kolem žádná krev, ovšem v případě mrzačení dobytka se jedná o velké kusy krav a buvolů, zatímco v případě čupakabry jde o drobnou domácí zvířenu, která je pouze vysátá, nikoli zmrzačená.
Výskyt chupacabry v severní Americe se omezuje na velké šíré slunné lány tedy typicky Texas, Mexiko, Nové Mexiko, Louisianu, Arkansas apod. V Texasu coby v hlavním rajónu chupacabry se stává pojem chupacabra slavným marketingovým tahákem a je součástí názvu nejedné restaurace či obchodu.
Cuero v Texasu, by zůstalo celkem neznámým americkým městečkem, kdyby opodál nevlastnila pozemek rančerka Phylis Canion, známá snad ze všech TV dokumentů o čupakabře v USA. Čupakabry jí v noci často zabíjejí slepice a tak si na ně posvítila a časem se stala jednou z mála majitelů mrtvoly čupakabry. Phylis Canion vypovídá: "Když si dravec přijde pro maso k snědku, zabije slepici a odnese si ji, aspoň jinde to tak běžně chodí. U mě však něco zabíjí slepice a neožrané, rozpárané a bez kapky krve je nechává ležet na zemi. A to jsem už přišla o osmadvacet slepic."
Když Phylis stanula poprvé čupakabře tváří v tvář, stála dle svých slov jako opařená, zatímco zvíře si ji drze prohlíželo a vůbec neuteklo, jako to dělají při setkání s člověkem zdejší kojoti. Tajemné zvíře bylo zcela lysé a připomínalo psa s mimořádně dlouhým čumákem.
Zvíře samo bylo dlouho zavrhováno jako mýtus možná právě kvůli charakteru zřejmě zcela fiktivního jevu El Chupacabra z Portorika 90. let. Na rozdíl od čupakabry šířící se lavinovitě po celé jižní Americe od Brazílie až po Chile, u psovité chupacabry časem vzniklo několik spolehlivých videozáznamů a podařilo se i najít mršiny nejen obětí, ale i chupacabry samotné. Zatím nejznámější videozáznam čupakabry zachytil policejní autokamerou šerif v oblasti Dewitt v Texasu, Jode Zavesky. Jde o záběr zvířete utíkajícího před autem s hlavou otočenou z profilu, kde je krásně vidět jeho děsivý čumák.
Cimrman: Fotografie z profilu
Cimrman: Známe jenom několik jeho leteckých snímků
Další setkání pochází od Derica a Harveyho Hayekových z Fayetteville rovněž z Texasu. Ti ovšem za oběť čupakabře přisuzují už ne králíka ani slepici, ale rovnou krávu. Jako velcí znalci kojotů tvrdí, že nešlo o kojota s prašivinou, ale o skutečně lysé zvíře s nepřirozeně krátkýma nohama a dlouhým čumákem.
Já sice nejsem odborníkem na psovité šelmy, ale na obrázku, kde zvíře klečí, mi nápadně připomíná boha Anupa ze staroegyptské mytologie, o kterém jsou mnohé doklady, že ve své zvířecí podobě to byl šakal čabrakový.
Canionová dále vypráví, že se domnívá, že našla čupakabří doupě. Podle ní jde o systém nor v podrostu, kde čupakabry žijí nespalovány sluncem a teprve v noci vyrážejí za potravou.
Rančerka ukazuje v bahně u napajedla stopy pro ni neznámého zvířete, které má na rozdíl od vlka a kojota větší otisk dlaňového mozolu a delší drápy.
