Djatlovův incident: Hrůza na Sibiři to jistě byla, ale víc bych to nepřeháněl

Hlasy o radioaktivitě a mimozemšťanech

Objevují se hlasy zapálených fanoušků příběhu na diskusních fórech, poukazující na podezřelou přítomnost měřiče radioaktivního záření na místě. Fakt o radiaci je zde naprosto zavádějící a pro vyšetřování příběhu bych ho považoval za bezvýznamný, vzhledem k tomu, že šlo o výpravu ruských radio-vědců na Sibiř v roce 1959. Na Uralu není výskyt radiace ve větší, než přirozené míře, žádnou zvláštností a tudíž ani vybavení pro jeho měření nebylo nic výjimečného. Navíc v době koncem šedesátých let, kdy se v sovětském svazu měřila radioaktivita všude a při jakékoli příležitosti.

Ano, existují dohady o přítomnosti létajících světelných koulí, o nepřirozeně oranžovém zabarvení mrtvol a o jejich bleskurychlém zestárnutí. Některé mrtvoly měly prý navzdory svému mládí zcela šedivé vlasy. Jenže problém je, že k tomu vždy hovoří pouze ufologové a nikdy koroneři, kteří by nejspíš stav mrtvol považovali za těchto okolností úmrtí i nálezu za zcela běžný.

Záhadnost plyne z utajení

Anglicky psaná Wikipedie nepřekvapivě nabízí nejucelenější a nejpřízemnější pohled na Dyatlov Pass Incident. Je zde kromě možných teorií napsáno, že vyšetřovací zpráva a veškerá fotodokumentace byla sovětským svazem až do roku 1990 utajena, poté se vynořily cenzurované kopie deníku, cenzurovaná zpráva vyšetřovatelů a pouze některé fotografie. Je zde tedy odstup třiceti let od incidentu a chybějící dokumentace, což dává za vznik mnoha teoriím z žánru sci-fi. Do nerusky mluvícího světa prý vůbec informace o události pronikla až v roce 2010, přičemž do roku 2014 bylo natočeno mnoho filmů, ať už hororů či dokumentů, kde se to hemží samými Yetti, světelnými koulemi, infrazvukem a zvýšenou radiací.

Mnoho teorií řešení

Jak jsem výše předeslal, problém z Djatlovovy expedice dělá jediný zdroj důkazů - oficiální vyšetřovací zpráva, která trpí třicetiletým utajováním a proslulou sovětskou cenzurou. Snad každý ze článků, které jsem o tragédii četl, se kloní k jedné z možných teorií, případně si ji ke svému přibarvuje:

Neznámá přírodní síla

Tak zní oficiální vyšetřovací zpráva, která byla na třicet let do pádu sovětského svazu v utajení a tím skončily všemožné další zdroje a dohady. Je to celkem chytré řešení, může se pod to schovat ledacos a tedy to nakonec i bude pravda. Sám bych asi jako vyšetřovací důstojník právě vzniklé KGB nepostupoval jinak.

Zavražděni ruskými vojáky

Dobrodruhové se zkrátka připletli do cesty nějakému tajnému vojenskému testování sovětské armády. Vojáci je buď zabili vědomě coby nechtěné svědky, nebo se bezděky stali oběťmi pokusné zbraně. Zde se dá uplatnit nález radiace a přístroje na její detekci.

Infrazvuk

Tento zvuk o nejnižší frekvenci pod prahem lidské slyšitelnosti prý působí děs a nezvladatelnou paniku u postižených. Proto se také testuje pro použití v nesmrtících zbraních a vzniká i přírodními jevy jako zemětřesení, lavina, vichřice, vlnobití, požáry lesů… Snad právě infrazvuk způsobil hysterii v hloučku mladých sportovců, kteří se začali chovat iracionálně, vyběhli nazí ze stanu a po čtvrthodině umrzli. Aspoň tak se udává doba přežití člověka v třicetistupňovém mrazu, bosého v sněhu a větru na Sibiři, jakéžto počasí prý v inkriminovanou noc dle pozdějších zdrojů panovalo.

Oranžově zářící koule na obloze – UFO

Ano, tyto jevy se prý i jinde na světě vyskytují (UFO, Earth lights) a dle pozdějších zdrojů se vyskytovaly v minulosti právě kolem Kholat Syakhl. Také prý jiná výprava dobrodruhů 50 km jižně viděla světelné koule daleko na sever právě v inkriminovanou noc. Zde by se dala uplatnit teorie s mimozemšťany, armádou, radiací a i podivně žlutavým opálením mrtvol, které je však u mrtvol po čtrnácti dnech (možná i za mrazu na slunci) nanejvýš běžné.

Lavina

Nejschůdnější teorie, ke které se přiklání většina kriticky uvažujících badatelů, stejně tak Wikipedie. Hluk padající laviny je donutil překotně proříznout stan a neoblečené vyběhnout do tmy. Hovořily by proto jak vybavení zanechané ve stanu z části zapadlém sněhem, tak stopy bosých nohou táhnoucí se k 1,5 km vzdálenému lesíku. Trochu to koresponduje i s velkým cedrem, pod kterým se našly první dvě mrtvoly. Cedr měl olámané větve do výše pěti metrů. Snad tam dva mladíci chtěli vylézt ve snaze uchránit se před něčím (lavinou, medvědem, yettim), snad tam lezli jako na rozhlednu, aby zpětně našli zbytky stanu, snad větve orvali ve snaze založit oheň. Stopy po zapalování se tam dle Wikipedie prý také našly. Svah, na jehož úpatí byl stan, měl prý sklon max. 30 stupňů, ale tloušťka sněhu v době nálezu byla na místě od dvou do pěti metrů a stan byl zpola rozbořen a zapadán sněhem.

Yetti, Bigfoot či rusky Almas, no prostě sněžný člověk

Ano povídačky o sibiřském Almasovi známe už od Ludvíka Součka. Problém je ten, že pro yettiho se dosud nikde na světě nenašel jediný přesvědčivý důkaz, co by nebyl falsifikátem. Ale podle znalců by sněžnému člověku odpovídaly jak olámané větve stromu, tak chybějící jazyk a oči mrtvých. Tyto znaky lze ale nejspíše přisoudit divé zvěři jakéhokoli původu, co třeba havrani, vlci? Jejichž vlivu byly mrtvoly volně vystaveny 14 dní do příjezdu pátrací výpravy. Cožpak by čerstvé mrtvoly nechali bez povšimnutí?