Need for Speed Payback, jede to jak s hnojem
NFS Payback je mírně rozporuplným titulem. Svěže pouštní prostředí Nevady a Las Vegas se širokými ulicemi naladí člověka do zprvu velkého očekávání. Zejména pokud jste předtím jezdili s božským NFS Rivals. Bohužel už po první třetině hry zjišťujete, že jeho kvalit to v mnoha aspektech nedosahuje. A nejen, že nedosahuje, dokonce čím déle hrajete, tím je to větší nuda. Mám vysoké obavy, jestli NFS Payback, když už se dostanu k těm nejlepším autům, s nimi vůbec dohraji až do konce.
Pocit z jízdy zvukem chybí
Absolutní špička v tomto směru byl NFS 2012 a NFS Rivals. V NFS Payback je kdovíproč problém se zvukem motoru. Nějak na něj není kladen důraz, není nijak pronikavě slyšet a není sluchem poznat rozdíl mezi různě tuněnými komponentami auta. Dokonce často není sluchem ani poznat rozdíl mezi jednotlivými auty. Když BMW zní skoro stejně jako Mitsubishi Lancer a Corvette není slyšet vůbec, pak je něco špatně. A tom prosím není problém v nastavení poměrů zvuku motoru, hudby a vysílačky.
Konstantně snížené vnímání rychlosti
Nevím proč, ale nějak se to courá. Po stylu 2012 nebo Rivals byste to mohli rozpálit širým městem za bouření motorů a celé město obrátit naruby. Bohužel auta zde jezdí spíše jako lokomotivy a to všechna a na všech levelech vytunění. O jakousi zpomalovací konstantu je tak asi o čtvrtinu snížen veškerý pocit z rychlosti. Vyslovenou otravou jsou offroad závody. Ty jsou sice kupodivu stejně rychlé jakou po silnici, ale přes ten prach a křoví není vidět, jedete jenom podle vizuálních pomůcek.
Výborné smykování
Uřízení auta v zatáčkách je zato skvělé. Auta nejsou ve smycích přetáčivá ani nedotáčivá zároveň. Bohužel bych ale řekl, že je to částečně také všeobecně sníženým vnímáním rychlosti.
Zdržující animace a děj
Tvůrci nám do závodní hry pořád cpou děj. Nejen, že si chcete po únavném závodu odpočinout Alt+F4 vypnout hru a v tu začíná nějaká dějová mise. Ale i před obyčejným nedějovým závodem vás povinně čeká úvodní animace příjezdu aut a pohledu na auta, což jde sice přeskočit, ale až po několika vteřinách! Takže čumět na to každých pět vteřin před stovkami závodů je dost otravné.
Zcela neuvěřitelné je, jak nevinně hra podává mladistvé gaunerství! Banda nevinných mladíků a dívek s ještě mlíčnými ksichty jsou vlastně zloději aut ve velkém stylu, ale hra to podává tak, že to holt mají v životě těžké. Mají svých starostí dost, policajti mají stále výkonnější auta, obživa kradením je tudíž obtížnější, tak likvidují policajty po desítkách klidně i výbušninou a ještě se cítí ublížení, že policajti na ně vyjíždějí v pancéřových vozech. A do takovýchto spratků se v nějaké jízdní roli my hráči vtělujeme a za ně jezdíme!
Teleport pomocí benzínek
Mapa herního světa rozhodně není větší než u NFS Rivals, pouze cesty jsou spletitější a přece jen dojet z místa A na místo B jenom kvůli výměně auta a odjetí s ním do servisu je zdlouhavé zdržování. Hra proto nabízí teleport v podobě benzínových stanic. Vyberete si na mapě nějakou poblíž místa určení a teleportujete se na ni. Neříkám ani skvělé, protože implementovat něco takového bylo naprostou nutností.
Nějak málo příležitostí
Princip hry stejný jako u postaršího NFS Pro Street. Ovšem tam se jezdilo neustále a nebyly žádné prodlevy. Tady je vždy pět závodů daného druhu a ty musíte ujet pro každý z pěti druhů zvláštním autem, jinak se vám další mise neotevřou. Problém bývá často v tom, že poslední závod až dva je se současným autem neujetelený a vy musíte najezdit mnoho podřadných závodů jiného druhu, abyste si vydělali na auto, se kterým to ujedete. Hra vás tak nutí střídat auta, jako ponožky. Máte mnoho aut na dané typy závodů a po ujetí klíčového je dosavadní auto k neužitku. Nemáte žádný osobní vztah ke svým autům takový, že byste si dlouho ladili jedno auto a jezdili s ním všechno.
Široké silnice a přehledné vizuální pomůcky
Na rychlé destruktivní ježdění je to jak dělané. Bohužel to trochu postrádá smysl pro akci. Checkpointy na trati jsou značeny výsostně. Jednak přehledná minimapa, která nestrhává pohled od řízení, na ní jsou jako uzly na provaze jednotlivé checkpointy, jednak přímo na mapě světa vám ční do výše vertikála s bublinou jména události, což tu ještě nebylo. Pomáhá to docela dost v orientaci. Přímo v závodech jsou také přehledné virtuální brány checkpointů a ukazatele směru zatáček po celé jejich délce, takže skvělé. Tohle v pravých autech nemají. Značení dojezdu má zde premiéru. Hra vás nenuceně během závodu upomene, že vám např. zbývá posledních 500 metrů trati, což je psychologicky dobrá pomůcka.
Více typů závodů a začarovaný kruh blokování aut
Stejně jako u NFS Pro Street existují různé typy závodů: Offroad, Sprint, Escape, Drag a Drift. Průser je, že na každý musíte mít zvláštní auto. Je tu tedy potřeba mít nejen více aut z frajeřiny, ale také z povinnosti a to není ono. Čekáte na ujetí klíčového závodu a ten neujedete dokud na jeho úroveň požadavků nemáte upgradované auto. Ovšem auto nemáte jak pořádně upgradovat bez peněz, protože se vám nechce dokolečka jezdit staré špatně placené závody. Takže nakonec, abyste co nejdřív vydělal patřičný obnos na auto v jiné kategorii, jezdíte donekonečna pár nejzákladnějších dragů, pomocí nichž se to dá vydělat nejrychleji. Přitom styl a dovednost s jakým ujedete např. drift, není nijak hodnocena. Nezáleží nijak, jestli naslidujete trojnásobné skóre, než je potřeba na ujetí závodu.
Prodej aut
Naštěstí je tu dosud nejlepší prodej aut. Nemůžete samozřejmě prodat auto, pokud ho máte jediné na určitý typ závodů. Pokud jich ale stejného typu máte víc, pak staré auto jednoduše prodáte a to za dost solidní cenu vzhledem k pořizovací! Dokonce i s cenou všech upgradů do něj vynaložených, takže zpravidla prodejem staršího auta vyděláte veškeré nutné peníze na upgrade auta nového ihned na maximum. To je snad na téhle hře to nejpovedenější.
Upgrade aut
Je kapitolou samou pro sebe, bohužel pojato prachbídně. Hra nabízí možnosti vyřádění se na tuningu, upgradu komponent, vizuálním tuningu i nálepkách a vše se samozřejmě projevuje na výkonnostních parametrech auta, kterých je tu ze všech NFS zatím nejvíce k uhlídání. Takže možnosti jsou. Bohužel pocit z aut není, jízda je konstantně pomalá a nezáživná, osobní vztah k autům není, takže není proč to dělat.
Upgrade karty - po dobře ujetém závodu máte možnost si vylosovat jednu z upgrade karet a ta znamená náhodně silné vylepšení náhodné součásti auta. Pokud už máte auto vylepšené na maximum, pak můžete kartu prodat za peníze, což je výborné, protože vyděláváte nejen ujetím závodu na prvním místě, ale také prodejem karty po každém závodu.
Upgrade shop - ten jsem vždy používal více než karty. Jezdil jsem jiný typ závodů s jiným autem pro peníze. Karty jsem ihned prodával za peníze a až jsem měl sto tisíc, zajel jsem do obchodu s jiným typem auta a nakoupil všechny upgrady naráz. To byla potom jízda!
Množství aut
Výběr aut je oproti některým dílům hry dost dobrý, dokonce nejlepší. Máte tu k vyzkoušení přehršel amerických, evropských i japonských značek, mnoho typů a dokonce některé typy odstupňované věkem od starých pekáčů z šedesátých let, po moderní závoďáky.