Disciples 3 Reincarnation je stále králem fantasy kolových strategií, napůl software, napůl bůh

Je to lepší než Disciples 2, je to dokonce lepší než historičtí Warlords 3 a Age of Wonders 1 a to je vůbec co říci, neboť to byli zakladatelé žánru fantasy kolových strategií.

Dojmy a poznámky ke hře

Datadisk Reincarnation konečně opět přináší do hry nemrtvou fakci a to v plné parádě se vším všudy. Nemrtvá architektura staveb, nemrtvé dezolátní prostředí krajiny, deviantně dechberoucí design jednotek a celá doprovodná grafika s mrtvolně nemrtvou tematikou. Vnáší to zpět do hry ponurost a to mistrně řemeslně zvládnutou, která v původních Disciples 3 chyběla.

Zdůrazňuji, že záměrně používám nově vytvořeného pojmu fakce (faction), nikoli frakce, jak se v češtině chybně vžilo. Čeho by to ta frakce jako měla být? Nemrtví jako odnož živých? Nemrtví jako politická strana? Snad nejsprávnější překlad pro faction by byl soupeřící herní strana, ale ten je zase příliš dlouhý. Takže prostě fakce.

Kampaň nemrtvých je dlouhá, dějově dobře prokreslená, skutečně dovoluje hráči vžít se do děje, ale proto doporučuji použít v ní trainer a dvakrát si maximalizovat peníze na vystavění městských staveb v úvodu hry, aby vaše jednotky mohly nerušeně levelovat, i tak to dá člověku zamyslet. Tím spíše, když vám řeknu, že mezi jednotlivými koly si postupně vyladění hrdinové nepřenášejí s sebou žádné artefakty a i jejich maximální level je v daném scénáři shora omezen. To je rána pod pás, protože na to jsme byli z dřívějších Disciples zvyklí a činilo nám to nejvyšší potěšení. Cheaty zde nefungují, ale zato funguje docela dostačivý trainer, který ani neumožňuje si podvody úplně zkazit radost ze hry. Budovy měst stále lze bohužel stavět jen jednu budovu za kolo, což je zpočátku hry otravné.

Datadisk Reincarnation však přináší hodně zásadních vylepšení do user interface a ovládání hry, které budete oceňovat až s hraním. Například u vesnických domů a kašen, co vaší družině poskytují bonusy, pravým tlačítkem vidíte, za kolik herních kol bude zase aktivní, to je výtečná dopomoc hratelnosti. Docela snadný je také přístup k vlastnostem hrdiny, předmětům a bojovým jednotkám. Nikdy to není víc, než přes dva screeny.

Dá se dost dobře růst a prosperovat pouze s malou objevenou plochou mapy. Objekty kolem vaší základny se inteligentně a často obnovují, takže jsou vám neustálým zdrojem zkušeností i surovin, než se vrhnete do ne neprobádaných končin či na nepřítele.

Vše je vidět na hlavní obrazovce, např. také upozornění na levelupy hlavních vůdců.

Kromě nemrtvého povlaku je neutrální i fakční herní prostředí konečně barevné, svěží a krásné. Připomíná to trochu Dungeon Keepera, ale samozřejmě v dobově aktuální grafice.

Na rozdíl od dvojky můžete cílit na vývoj postavy a svých příšer zvolenými směry a sledovat jaké taktiky v boji vám to skýtá. Nestvůry mění podobu po každých třech levelech. Je tu však slavná možnost levelování u dané jednotky zastavit a používat supervyladěnou jednotku základní, která je však neuvěřitelně silná. K tomu je nejlepší Warlord.

Hrdina má konečně více nestvůr než tři, maximum je šest a k tomu rezervy. Jednotky příšer se dokonce ve zvláštních případech mohou samy pohybovat mapou a přispěchat na pomoc oslabenému hrdinovi a posílit tak jeho armádu.

Mapy zřejmě nejsou nijak větší než u Disciples 2, zato však méně zamotané a zpravidla vede k téže lokaci několik cest, což byla největší buzerace v Disciples 2, že někam jste se jinudy než přednastavenou cestou prostě dostat nemohli. Barevnost, rozmanitost a bohatost světa je vskutku fantaskní. Jen by to chtělo pořádné větší mapy, klidně pro 6-8 hráčů. Nač hrát malé krátké mapy při takto božské hře.

Výborná je ovladatelnost, systém shortcutů, UI jde nastavit na opravdu rychlé ovládání stejně jako cestování po mapě. Celkem bez zádrhelů a rychle přecházíte mezi hrdiny s nevyčerpanými actionpointy každé kolo pomocí jedné klávesy. Lze nastavit opravdu rychlé cestování po mapě a prakticky vypnout animace. Jak v strategickém tak v taktickém módu lze nastavit opravdu superrychlý běh událostí, takže je po boji dřív, než se nadějete. Bravo! Klávesové zkratky jsou přitom jednoduché a účinné: F5 quicksave, F8 quickload, C character screen a mezerník next turn. Osobně jsem vlastně pořád používal autocombat, který je dokonalý, než se párat s dlouhými souboji na taktické mapě, které stejně můžete jedině zkazit.

Kola probíhají jako v Age of Wonders simultánně, žádné čekání. Prostě hrajete jedno kolo ihned za druhým, aspoň než objevíte nepřítelovu část mapy.

Na hlavní mapě je dokonce krásné a plynulé střídání dne a noci, což bych tedy ani nemusel, pozorovat furt mapu tmavou a světlou střídavě.

Je tu možnost vycouvat ze soubojů, což občas přijde vhod. Bohužel jako u jiných strategií, AI protivník ví, že jste oslabeni a jde po vás o to urputněji, takže každý souboj je lepší vyhrát nebo quickload. Časté drobné prohry si dovolit nemůžete, protože pokrok vaší fakce je tím zpomalován a nepřítel leveluje z vašich neúspěchů stále dál!

Konečně lze opravdu sbírat suroviny pro obchod. V celé hře máte několik předmětů dražších než 10 tisíc a na ty se vyplatí šetřit prodejem těch běžně nacházených.

Na rozdíl od Disciples 2 je zde řada změn. Kupříkladu veškeré číselné hodnoty jsou dost multiplikovány. Damage se v D3 počítá na stovky, health na tisíce.

Podle kurzoru myši nad neprozkoumanými ruinami vidíte, kde jsou tak silná monstra, že vám minule dali na prdel. Takže loadnete a jdete jinam. Teprve až bude vaše družina silnější, vrátíte se tam a třeba už tentokrát dáte na prdel vy jim a vyzvednete cenné artefakty. Předchází to častému quickloadování hry.

Je tu opravdu velký důraz na posilující a léčící předměty a tedy na oživování padlých hrdinů s vycvičenými vojsky. Protože v Disciples obecně nikdy nebylo nic strašnějšího, než přijít o vycvičenou armádu sakum pikum.

Jen jsem nepochopil účel některých hrdinů, jako kouzelnic, zlodějů a strašáků a to z jednoho prostého důvodu: Mají leadership pouze 2 a ani na stromu schopností si ho časem nemohou nijak zvýšit. A uznejme, že s armádou dvou jsou nejen začátky dost těžké. Vždy jsem si raději potrpěl na počet a sílu bojovníků než na kouzla a čáry. Kouzla jsou nejen slabá, ale ještě k nim potřebujete různé druhy man, čili je to komplikované. Disciples 3 jsem slovutně odehrál aniž bych se kdy zabýval nějakou manou. Nabízí se tu ještě vytváření run (svitků), systém inventáře předmětů a jejich bonusů, a také systém lektvarů krátkodobých i permanentních.

Není nad bojově silného hrdinu obrněného od hlavy až k patě, se silnou kudlou, nadupaného schopnostmi a především s pěti členy armády a případně dalšími čtyřmi v záloze, které neustále vozíte s sebou a v případě nehody je můžete ihned použít jako aktivní zálohy. To je vymakanost co? Když k tomu má váš hrdina slušně naboostovaný počet kroků po mapě, je to nářez. Tu se najednou objevuje, jak neakční kolová strategie může projevovat dechberoucí akčnost!

Sice málo kdy a málo kde, ale na velkých mapách přece jen máte možnost si najímat neutrální hrdiny. Ale opravdu obří zabírající třeba celou půlku taktické mapy a patřičně silné. Takové monstrum samo s dvěma tisíci životů a damage přes 300 je schopno vyřezat několik nepřátelských hrdinů a ještě celé město srovnat se zemí. To je úžasná novinka! Bohužel se k nim dostanete opravdu jen zřídka a jsou náležitě drazí na zaplacení, takže hospodařit s penězi se zde opravdu vyplatí. Radím všechny předměty jen trochu nepotřebné okamžitě prodávat kupcům a šetřit si raději na pořádnou gorilu.

Disciples 1 byly převratně originální a zakladateli nového žánru strategií. Disciples 2 jedině stvrdily geniálně jednoduchý a zábavný koncept. Disciples 3 jsou vizuálně úchvatné, strhující a přinášejí spoustu nových konceptů opravdu strategického žánru. Mohu říci, že po zkušenosti s Disciples 3 už se nikdy nezatoužím vracet k Disciples 2 a 1. A jestli se ještě dočkám Disciples 4 podle dosavadního trendu, bude to snad dítě mnoha géniů? Napůl software a napůl bůh?

Zdroj

Disciples III Reincarnation. Akella. Kalypso Media. PC game. MS Windows. 2012.