DOOM IV – návrat ke kořenům

Upgrady obleku a zbraní

Čas od času, když už se plazíte se zdravím na minimu, najdete nějakou tu lékárničku a armor shards, což vás jedině udrží v dalším běsnění. K tomu si částečně můžete dopomáhat likvidací nepřátel na blízko, po jejímž provedení vám hra vyhazuje více zdraví nebo zrovna docházejících nábojů. Hra nabízí sice jakýsi pseudo-RPG systém upgradu ochranného obleku pomocí investování bodů hrou vydělaných, stejně tak upgrady zbraní, ale nemá to nijak valného účinku, že by se dalo hovořit o nějaké strategii rozvoje postavy. Pouze pár vylepšení u brokovnic stojí ve hře za řeč.

Méně temné než Doom 3

Přecejen už to není hra s baterkou. Vnitřek továrny na Marsu je stále kovově chladný, avšak živější, blikavější, plnější detailů, neustálého prskání jisker, výbuchů a roztaveného kovu. Akce je jasně přímočará – vyčistit prostor od démonické přítomnosti a pak teprve hledat cestu dál. Souboje mají jasně za úkol simulovat multiplayerové deathmatche, aby byla hráčova dovednost prověřena na maximum. Vždy se jedná o souboj s mnoha nepřáteli najednou, kteří přicházejí ve vlnách a většinou se díky značné rychlosti pohybu neobejdete bez skákání a úhybných manévrů natrénovaných od dob Quake 3.

Věčné motanice

Topologie a design map bohužel jako by Quake 2 z oka vypadl, a tam bylo bloudění po dosud poznaných a očištěných prostorách nejvíc obtěžující, co si vzpomenu. Padání do propasti kterou bud přeskakujete blbě nebo ji přeskočit vůbec nelze, je vám trvale nejhorším nepřítelem, který zodpovídá za nejvíce hráčovy smrti. Ve hře se sice brzy dostanete k obleku posilujícímu skákání, ten je ovšem řešen prazvláštně. Ne tak, jak by člověk čekal, že se mu zdvojnásobí výskok, ale tak, že se mu zdvojnásobí počet odrazů. Můžete tedy počítat s druhým odrazem přímo nad propastí, což člověku trochu déle trvá, než na to přijde.

Absence savingu

Nevím, co to do tvůrců dneška vjíždí, ale nemožnost ukládat dosaženou herní pozici je ve hrách dneška velmi v módě. Bohužel i u Dooma 4, kde na každém přeskočeném půlmetru záleží velmi. Hra se sice ukládá automaticky v pevně daných pozicích, ovšem zřídkavě a ne úplně chytře. Často kvůli nezdolatelné propasti musíte znovu vybírat upgrady zbraní a vybíjet znovu už mnohokráte od démonů vyčištěné prostory.

Hlavně to zdraví

Tak jako v životě často přejeme známým o svátcích hlavně to zdraví a ani nevíme proč, mějme jistotu, že hráči Dooma IV to popřejeme zcela legitimě, ten to pochopí správně. Občasné upgrady u Dooma vás časem můžou vést cestou buď posilování damage nebo posilování health pointů. Držel jsem se maximálního damage zbraní, ale v konečných fázích hry jsem se i na nejjednodušší obtížnost dostal do bezvýchodných soubojů s finálními šéfíky. Proto bych doporučoval vylepšovat obojí stejnou měrou.

Bethesda se nezapře. Není to první hra, ve které jsem se setkal s železnými helmami ze Skyrimu. Tyto rušivé mezižánrové přeskoky na Skyrim jsou zbytečné a tvůrci si měli tento nevkus odpustit. Proč má hráč neustále být bit do očí těmito nesmysly, při jejichž prvním spatření člověka až zamrazí v zádech? Tou druhou hrou byl nový Wolfenstein, kde byla také nejedna mrtvola vybavena rohatou helmou a štítem ze Skyrimu.

Průserem číslo jedna je už zmiňované bloudění. Zejména od druhé půli hry je nutno čím dál častěji pohlédnout na návod na youtube, protože od nalezení cesty dál vás dělí tak důmyslně schovaný průlez, že byste mohli lítat vyčištěným levelem klidně 100 let a stejně byste ho nenašli. Bohužel. Myslel jsem, že u titulu tak kvalitního jména si tvůrci podobně laciné natahování herní doby ušetří.

Zdroj

DOOM. id Software. Bethesda Softworks. Windows. 2016. PC game.