DCPC Gaming

Civilization 6: Cesta živého hráče k úspěchu

Živý hráč vždy inklinuje k válčení. Nedovedu si představit člověka, který by božskou Civilizaci 6, jež nabízí všechny ty atomovky, raketovou artilerii a bitevní vrtulníky, hrál jako zarytý pacifista.

Jak začínat?

Při generování nové hry si velmi dobře ujasněte na jakou obtížnost budete hrát a jakým stylem. Uvědomte si, za koho budete hrát a jaké má předdefinované národní výhody. Podle toho volte parametry mapy. Stejně tak si uvědomte klíčové soupeře a jejich výhody. Mapu je dobré volit tak, aby nahrávala co nejvíce vám a zároveň aby dávala co nejméně vody na mlýn soupeřů. Hra na vyšší obtížnosti je tak schůdnější a přitom i bez podvodů zábavná. Například za kleopatru si dejte co nejvíce pouště a co nejsušší. Za gándího naopak co nejvíce pralesů. Za Němce a Římany naopak úrodnou ale členitou mapu. Nezapomeňte, že například afričané, Francouzka a Brazilec těží z kultury a turismu. Pokud z nich chcete udělat úplně pohodové loosery, odstavte jim možnost kulturního vítězství. Pozor na Sumery a jejich rychlý pokrok, proto jim můžete odstavit science vítězství. Normané a Japonci excelují při nájezdech z moře, proto si vygenerujte mapu s co největším procentem souše a tak dále...

Stupně obtížnosti a rovný s rovným

Hra nabízí osm obtížností, které jsou oproti dřívějším Civilizacím velmi dobře odstupňované, takže dokonce i na šestou se hra otrlým hráčem ještě dá hrát. Od první do čtvrté jsou výhody nejasné ale patrné: AI soupeř jedná racionálněji, říši efektivněji buduje i spravuje a méně chybuje. Čtvrtá obtížnost je nejférovější hraní pro člověka. AI není tolik ležérní, docela živému hráči zatápí, ale nemá žádné bonusy, žádné nespravedlivé výhody. Od páté do osmé AI hráči získávají stále více procentních bonusů k herním veličinám, mají tedy dar od boha ke všemu co udělají a hra s nimi je pro lidského hráče čím dál tím méně fér a více frustrující až nehratelná.

Konkrétní detaily obtížnosti je možno spatřit zde:
http://civ6.gamepedia.com/Game_difficulty

Němci, Barbarossa – důraz na produkci a lidnatost

Němci mají asi nejlepší národnostní výhodu v podobě zvýšených kapacit měst. Když to vhodně nakombinujete s volitelným faktorem o 10% rychlejšího růstu měst, nic vás nezastaví. Ano s Fridrichem Barbarossou jsem při učení se hry jako s prvním začal vyhrávat. Němci mají navíc obrovskou zásobu reálných jmen měst, takže při trvale expanzívní strategii nakonec nevypadá jejich říše tak komicky jako třeba u Tomyris a Gorgo.

Skytové, Tomyris – čistě vojenská expanze

Skytové skýtají cestu nejmenšího odporu, pokud chcete od první chvíle válčit a drancovat nepřátele jinak než nábožensky a obchodně. Vojenské jednotky mají bonus proti zraněným jednotkám soupeřů a když je zabijí, dokonce se tím samy léčí! Unikátní budova přidává peníze a víru a přináší tak docela slušnou soběstačnost i v časech ustavičné války od starověku.

Egypt, Cleopatra – zaměření na peníze z obchodu

Za Kleopatru dosáhnete časem asi největšího bohatství v penězích, protože obchodní trasy do jiných národů poskytují Egyptu +4 gold, vnitrostátní +2 food a +2 gold.

India, Gandhi – je těžké proti němu válčit

Gándí je nejlepší pro teokracii resp. nakupování armády za víru, protože ji díky různým výhodám dokáže nejlépe akumulovat. Protivníci dostávají dvojnásobnou únavu z válčení proti Gándímu. Má sloní jednotky, které snižují bojeschopnost těch nepřátelských. Má unikátní stavby zvyšující food, housing a faith.

Sumeria, Gilgamesh – nejrychlejší pokrok, dobrý agresor

Gilgameš je asi nejpodobnější styl hraní typickému hráči PC strategií. Jednak může komukoli vyhlásit válku bez získání reputace válečného štváče a jednak má unikátní stavení přidávající +2 science a +1 culture. Pokud tedy chcete středověké rytíře válcovat tanky a vrtulníky, Sumer je tou nejlepší cestou.

China, Quin Shi Huang – nezlomitelný pokrok i v časech stálé války

Hra za číňana je velmi zvláštní díky unikátní stavbě – čínské zdi. Tak jednak zvyšuje jednotkám obranu ale hlavně přidává peníze kumulativně podle toho, s kolika dalšími hexy čínské zdi sousedí. Je tedy ideální na vysoké obtížnosti a nahuštěné mapy, protože jako číňan docela dobře prosperujete i za trvalé války. Kromě toho získává technologie a sociální politiky o 10% rychleji a jeho jednotka Crouching Tiger je bezesporu nejmocnější unikátní jednotkou ve hře! Takže ať si s vámi válčí kdo chce, jak dlouho chce, za číňana to nejlépe ustojíte!

Rome, Trajan – všechny cesty vedou do Říma

Jako římanovi má každé vaše založené i dobyté město ihned k dispozici obchodní stanici plus infrastrukturu vedoucí do Říma. To nabízí docela dobré peníze a rychlé přemisťování jednotek ve velkých říších hvězdicové topologie.

Spain, Phillip II. - Plavební prosperita

Hra za Španěle je jasnou volbou pokud chcete mořskou mapu, hodně kontinentů a hlavní války odbývat za pomoci lodí. Španěl totiž bonusově prosperuje z obchodních tras mezi různými kontinenty. Ty mu prostě nesou zlato. A tak generujte mapu Island Plates s co nejvíce roztroušenými ostrovy. Jako by to nestačilo, na cizích kontinentech může stavět misie, které vám boostují víru a tak si přijdete na své i v teokracii a nakupování tanků za jednotky víry.

Ostatní - potrava pro kanóny

Další faction leadeři a národnosti po stránce dobrého rozehrání za mnoho nestojí. Jejich výhody jsou zaměřeny čistě na kulturní a náboženské vítězství, posilují většinou kulturu, turismus, umělecká díla a náboženské relikvie. A tak se z nich stávají ideální soupeři číslo dva, potrava pro děla, partneři v obchodu a prostě někdo jen do počtu.


Japonec důmyslně maskuje svoje hlavní město Kjótó za Tókjó. A tak až budete projíždět nukleárními ponorkami kolem japonců, miřte svými atomovkami na obě města zároveň po vzoru historické paralely a máte klid.

Hřebíček do rakve - nelze automatizovat výrobu

Bohužel hra vás nutí hrát na ne úplně obrovských mapách. Je to dáno nemožností automatizovat výrobu měst v moderních dobách, kdy už máte všechno vyrobeno, kumulujete peníze a o výrobu už mnoho nestojíte. V předchozích Civilizacích šlo vypnout manuální výrobu a trvale nastavit produkci měst na vědu a komerci. V Civ6 to prostě nejde. Je tu nekonečná nutnost každé kolo u řady vašich měst ručně vybrat výrobu na kola příští. Každá tato jednotlivost musí být v každém kole odehrána a že je to nějakých kol a že ke konci máte opravdu hodně měst a jste ve válečném stavu skoro s každým… V konečných fázích hry se tak hráč ukliká a urozhoduje k smrti a jen kvůli tomu, aby mohl pokračovat dál. S tímhle to tedy výrobci hry dosti přepálili!

Hudba je strašná

Dospěl jsem tak daleko, že jsem si v Civ6 hudbu úplně vypnul a pouštím si na pozadí z youtubu celkem vynikající soundtrack z Civ5 a Beyond Earth.


Záliba v atomovkách se dá slušně vysvětlovat i jako odlesňování Brazílie.

Zdroje

Civilization VI. Firaxis Games. PC game. Windows. 9/2016.

Oficiální website:
Civilization VI. Civilization Homepage. Take-Two Interactive. Web. 2017
<https://civilization.com/>

Nejlepší průvodce herními reáliemi:
How To Play Guide for Civ 6. Gamepedia. Web. December 2016.
<http://civ6.gamepedia.com/How_To_Play_Guide_for_Civ_6>

DCPC Gaming

Kapitoly článku:

⇒ 1: Cesta k absolutnímu vítězství v módu dominance|  Vážíme si jednotek v průběhu věků|  Hvězdice silnic, obchodní trasy|  Velké mapy|  Sklizeň geniálních osobností i vojenských jednotek|  Volitelné výhody náboženství|  Duel, malé mapy a vyšší obtížnosti|  Kdy začínat?|  

⟫ 2: Jak začínat?|  Stupně obtížnosti a rovný s rovným|  Němci, Barbarossa – důraz na produkci a lidnatost|  Skytové, Tomyris – čistě vojenská expanze|  Egypt, Cleopatra – zaměření na peníze z obchodu|  India, Gandhi – je těžké proti němu válčit|  Sumeria, Gilgamesh – nejrychlejší pokrok, dobrý agresor|  China, Quin Shi Huang – nezlomitelný pokrok i v časech stálé války|  Rome, Trajan – všechny cesty vedou do Říma|  Spain, Phillip II. - Plavební prosperita|  Ostatní - potrava pro kanóny|  Hřebíček do rakve - nelze automatizovat výrobu|  Hudba je strašná|  Zdroje|  

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Uvěřitelné si můžete vymyslet, avšak neuvěřitelné musíte prožít.
J. da Cimrman