BioShock Infinite

Je to třetí Bioshock. Žádnou myšlenkovou hloubku od toho nečekejte, avšak třeskutou akční atmosféru v přestřelkách a katastrofických scénách to podává na jedničku. Podbarveno svižnou hororově-groteskní hudbou a zasazeno do desátých let dvacátého století v Americe.

Slátanina co nemá hlavu ani patu

Bioshock Infinite se bohužel nedá brát vážně. On už Bioshock 1 v podvodním městě nastolil směr v tomto duchu, ale aspoň se to dalo považovat za dějovou kampaň. Bioshock Infinite v městě v oblacích je úplný zmatek. Žádné prozkoumávání prostředí a zorientování se v mapě. Prostředí je maximálně členité a repetitivní. Dějové mise vlastně ani misemi nejsou. Arkádově procházíte jedinou možnou cestou úchylně poskládaným světem stále dál, berete, na co přijdete a střílíte na co se pohne. Do toho vám kecají ze starých gramofonů ve staré kvalitě útržky řečí politiků, církevních hodnostářů, pouťových naháněčů a dětské říkanky.

Prostě klasický roztržitý guláš, co nemá hlavu ani patu, ale přitom chce hráče strhnout někam a snad sami tvůrci nevěděli kam. Strhující zejména v akčních scénách to opravdu je, ale není to žádné vážné hraní, spíš jenom na takové to povečírkové noční zařádění před spaním. Můžete hrát klidně ožralí, protože nic vědět, chápat a umět k tomu nepotřebujete. Jedná se vlastně o klasický styl arkádového procházení uzavřeným světem ala Quake 2. Ovšem Quake 2 byl i přes neustálé bloudění mnohem zábavnější. Vlastně jde žánrově o herní návrat nějakých patnáct let zpět.

Upgrady zbraní

Zbraní je ve hře celkem patnáct. Jedna na blízko (melee), jakýsi rotační trojhák. Nosit můžete současně však pouze dvě. Podle aktuálního prostředí a typu nepřátel je dobré volit rozumě, jaké dvě zbraně to zrovna budou. Někdy se hodí brokovnice, jindy ostřelovačka, jindy raketomet. Nejpoužitelnější jsou však tři druhy kulometů. Všechny zbraně jsou opravdu svižně pohotové, vydávají velký rámus a vykazují překvapivě vysokou účinnost. Inspirace tvůrců SWATem 4 se zde aspoň po stránce zbraní nezapře, což je dobře.

Vigory

Hráč má k dispozici i užívání zvláštních sil zde zvaných Vigors. Na ně se spotřebovává magenergie zde zvaná Salt. Jedná se o útočné síly vystřelované z levé ruky mající velmi efektní a vysokou účinnost, dá se jimi zvrátit souboj s hordou nepřátel ve Váš prospěch. Nejlepší jsou Hitchcockovi ptáci! Sešlete hejno krvelačných vran do klubka nepřátel a ony během sekund ohlodají chlapy za jejich příšerného řevu na zkrvavené mrtvoly. Tyto drobné úchylárny dobře oživují stereotypní a předlouhou hru, nebýt jich, byl by to úplný propadák.

Elizabeth

Dalším oživujícím prvkem je děvče Elizabeth, které zachráníte z uvěznění hned v první akční misi a jež vám pomáhá po zbytek hry. Její pohotová spolupráce, komentáře doplňující akci, naivní pohled na věci, neustálé divení se s jakými nestvůrami se to právě potýkáme a v jakém prostředí se nacházíme… Je to udělané opravdu dobře. Elizabeth sbírá munici a léčení od mrtvých nepřátel, hází Vám jejich pušky, v nejtěžších chvílích vám oznamuje, že jste na umření, hází Vám flakóny magenergie, hází vám mince do automatů. Neustále běží před Vámi, odemyká sponkami zamčené dveře, pohotově se kryje před palbou a výbuchy za terénními překážkami, přebíhá do nových úkrytů mezi bortícími se troskami… Prostě, jak by řekl Sherlock Holmes s Boženou Němcovou: Zázračná to žena.