Area 51 - pohled zevnitř

Speciální skafandry na míru

"Každý skafandr nám museli udělat přesně na míru. Ten nás měl zachránit v případě, že by vyplivnul motor a v kabině se přestal vyrovnávat tlak. Krejčí nám brali míry, ale nemohli jsme jim říci kdo jsme ani proč to potřebujeme. Bylo to velmi obtížné. Po následující dobu půl roku bylo nutno uchovat si stálou tělesnou váhu. Kdyby se nám výrazněji změnily tělesné proporce nebo by se nám váha změnila více než o kilogram, skafandr by nefungoval."

Muži ve speciálních skafandrech, jaké se nepodobají ani těm co mají piloti ani těm co mají kosmonauti, se nepodobali ničemu pozemskému. To byl možná základní důvod, proč se začaly šířit fámy o mimozemšťanech v Oblasti 51. "Bylo to tak tajné, že jsem nevěděl, do čeho jsem se to namočil až do okamžiku prvního letu." Informace byly dokonale rozrušeny i mezi personálem. "Mechanici, kteří nám montovali letadla, například nevěděli, co dělají piloti ve vzduchu ani jaký je přesný účel letadel, která opravovali."

"Nenechávali jsme nic venku. Když jsme přistáli, šlo to hned do hangáru." Muži vyvíjeli nejožehavější věc studené války - špionážní letadlo U2. "Neměli jsme učitele, neměli jsme kopilota, neměli jsme trenažér." Letadla U2 byla vybavena supervýkonným fotoaparátem navrženým pro fotografování z okraje stratosféry ve výšce 21km.

Když se závod ve zbrojení během studené války se sovětským svazem vystupňoval a hrozilo každodenní nebezpečí jaderných útoků, letadla U2 byla největší nadějí Ameriky na vystopování rostoucího sovětského nukleárního arzenálu. Vládní vysvětlení existence letounů U2 bylo to, že se používala na výzkum počasí. U2 létala v třikrát větší výšce než pravidelné letecké linky. Piloti dopravních letadel a civilisté je někdy zahlédli. Množící se historky o mimozemských lodích tedy vládě výborně posloužily jako kamufláž celého projektu a zároveň jako dezinformační kampaň proti sovětům, aby byli nervózní a mysleli si, že Američanům se povedl nějaký opravdu převratný technologický průlom. A ti senzacechtiví ufologové coby naivní amatérští badatelé jim to sežrali i s navijákem!

Problém s civilisty jako vždy

Piloti měli nařízení popírat existenci projektu dokonce i civilnímu řízení letového provozu. To rovněž přispělo k velké ufo hysterii za studené války. Civilní piloti občas volali na úřad letectva, že v obrovské výšce viděli něco podezřelého, ale vždy dostali vyhýbavé odpovědi a měli nařízeno o tom mlčet. Zároveň jim bylo pohrozeno omezením kariéry u aerolinek, pokud se jejich vinou něco provalí. Z toho nám vyplývá jasné vysvětlení, proč důvěryhodní svědkové jako piloti, vědci a vzdělanci obecně, o tomto problému raději nehovoří. Pamatují si ho z dob studené války jako problém, který se zkrátka rozchází s jejich zájmy a vědí, že když se v něm budou nějak rýpat, zadělají si tím na problémy v osobním životě.

Tajný letoun U2 se jednou dostal nad Kanadu a dostal se do komunikace s jejich letovým provozem. Operátor mu celkem přesně odhadl letovou výšku. Pilot mu však musel odvětit: "Ne, jak bych mohl být tak vysoko? Musíte si překalibrovat přístroje." Ve zlomku informací, které byly o Oblasti 51 odtajněny a jsou předmětem filmu, ze kterého čerpám, se hovoří, že od roku 1957 byly pravděpodobně lety U2 zdrojem většiny pozorování ufo.

Oblast 51 byla izolována tak daleko v poušti a horách, že pracovníci dojížděli do práce neoznačeným letadlem. Plukovník Ken Collins: "Nikdy jsme nevěděli, jak se odtamtud dostaneme. Každou chvíli jste procházeli kontrolou ostrahy, která se musela ujistit, že jste ta správná osoba." Jim Freedman vzpomíná: "Když moje děti ve škole měly takovou tu prezentaci, co dělá jejich táta, říkal jsem, že opravuji televize. Moje žena si také celý život myslela, že dělám něco s televizemi." Toto utajení bylo živeno především neustálým strachem z jaderné války. Každá strana podezřívala tu druhou a zároveň měla strach, že bude smetena jaderným útokem jako první.