TW Thrones of Britannia - Minimalistické, zato stručné, jasné a prostě funguje. Opět nejlepší dosud!

Žádní hrdinové agenti a náboženští reformátoři

Konečně! Maximálně otravný, zpomalující a neužitečný systém najatých vrahů, válečných hrdinů, diplomatů a náboženských reformátorů je ten tam! A vy už můžete konečně v klidu vládnout a válčit. Vzpomeňme, kolik tahů zbytečných dědků v županu jsme museli zažít v době velkých říší, často jsme proto vypínali sledování pohybů nepřítele a dostali se tak do hořkých kolotočů loadování. Doufejme, že to bez dědků vydrží i do budoucích majoritních vydání her Total War!

Snažší attrition

Skomírání armád při dlouhém pohybu nepřátelským územím už se konečně dá vydržet a to nejen díky zmíněným replenishment podporujícím vlastnostem vojevůdce. Bravurní je recruitment sám, kdy si v jednom kole můžete naklikat tolik jednotek, na kolik vám stačí peníze. Ty jsou ihned k použití a ihned jimi lze hýbat, avšak první kolo jsou v třetinových počtech a v dalších kolech teprve nabývají plného počtu. Replenishment je daleko blahosklonnější k neutralizaci atrice, než tomu bývalo u dřívějších dílů TW. Konečně tak už příliš nehrozí, že by vám dvě třetiny armád pochcípaly a zbylá třetina se zvrátila v rebely. Opět doufám, že to vydrží do dalších dílů.

Diplomacie je k něčemu

Docela slušná je zde diplomacie, která se vyvíjí podle toho, jak ekonomicky a vojensky je vaše říše silná. Jestli pamatujete třeba TW Rome 2 nebo i Attila, tam byly prostě rasové předsudky předem definovány a s diplomacií se nedalo hnout. Zde to lze. A docela se i vyplatí uzavírat spojenectví a državy nebo nechat si platit za mír.

Rebelství má i kladnou stránku

Usurpátoři tedy rebelové však podnikají vlastní destabilizační kroky a systematicky dobývají vlastní území. Je to svízel, zejména pokud se vyskytnou uprostřed vaší říše. Než se tam sjedou vaše armády z okrajových provincií, máte často nejskvělejší jádro říše rozbourané a musíte stavět znovu. Na druhou stranu tím usurpátoři vlastně dobývají za Vás, sami se tak vyčerpávají, a vy vlastně snáze dobudete území dřívějších nepřátel s čistou diplomacií, protože jen potíráte rebelství. Dají se tím dosáhnout značné diplomatické přeskoky.

Nelze srovnávat města se zemí vyhlazovací válkou

Tvůrcům nějak připadá, že by tyto myšlenky neměly být ani v PC hrách! City razing si tedy musíme odpustit, zato lze uzavírat docela slušná vynucená diplomatická přátelství konceptem subjugate. Máte tak nárazníkový polštář podrobených okrajových říší, které musí velký nepřítel nejprve překonat, než se dostane na Vás. S diplomacií s v TWTB skutečně dají dělat věci a jde to i bez náboženských rozvratů a bez dědků v hábitech!

Střídmější fog of war

Bez jakýchkoli zmatků a klamů rovnou na mapě a bez agentů vidíte hodnost nepřátelského vůdce a početní sílu jeho armády! Bravo, to jsme potřebovali už před deseti lety! Mlha války už není neprůhledná a možná se bude dát i kompletně vypnout.

Více než kdy dříve se vyplácí plenění dobitých měst za účelem zisku z malých území, kdežto velká souvislá území s nahuštěním měst je lepší si udržet a rozvíjet dál. Vyplatí se tedy vést tři různé strategie: Zvlášť plenit, zvlášť dobývat a dokonce zvlášť pouze oslabovat nejsilnějšího nepřítele.

Strategicky jako management říše na dlouhou trať se to dá hrát nejlépe a nejzábavněji, co jsem v TW zažil! Amatérští jazykové sice tvrdí, že TWTB je minimalistickým čekáním na další majoritní díl. Vězme však, že právě díky značnému zjednodušení konceptu jsem se do strategie ponořil hlouběji než kdy předtím a své říše dovedl až do konečných rozmachů jako sjednotitel celé Británie, což se mi ve Středomoří, v Evropě a na Blízkém Východě málokdy podařilo dlouho udržet. Vlastně nikdy.

Zdroj

Total War Saga: Thrones of Britannia. The Creative Assembly. Sega. Microsoft Windows, MacOS, Linux. PC game. 2018.