Far Cry New Dawn: Oslava lidské marnosti - na co sáhli, to zkazili

Vývoj postavy

RPG princip byl zdaleka nejlepší ve Far Cry 3. Tam jste měli na výběr takových zajímavých schopností a combo-killů, že jste se obtížně rozmíšleli, do čeho investovat dřív a těšili jste se na každou další schopnost. V New Dawn vlastně schopnosti ani nejsou, pokud mezi ně nepočítáme takové voloviny jako otevírání trezorů nebo oprvení rozbitého auta. Pak už se to zvrhává jen ve zvýšení počtu nošeného lehkého střeliva, zvýšení počtu nošeného těžkého střeliva, zvýšení počtu nošených blízkých zbraní, zvýšení počtu nošených lékárniček a to je vlastně vše! Úplná devalvace RPG principu.

Questy, mise a expedice

Zní to sice velkolepě, ale questy jsou zde nejslabší ze všech Far Cry vůbec. Jsou zde i úplně úchylné nesmysly, jako mise s rozpoznáváním vzorů v náhrdelníku nebo střelnice u skřehotavé babky. Pak je tu mise o hledání cesty na sever, kde šouravým tempem popojíždíte ve člunu a půl hodinu ve tmě a v mlze hledáte cestu mělčinami. Taktéž sledování fathera sekty, který se couravým krokem šmajdá po útesu a vy ho máte pouze sledovat, načež nenásleduje nic a dědek jde tak pomalu, že jít pomaleji už asi nemůže. Autoři zřejmě vůbec nepočítali s tím, že by to někdo dohrál tak daleko a mise prostě nedodělali. To má snad vyloženě za úkol potrestat přímo hráče nevím za co. Docela ujdou expedice, které mají za cíl ukořistit v odloučeném prostředí trošičku suroviny nejvzácnější. Tam si aspoň pořádně zastřílíte a nikdo vás nenutí k předepsanému scénáři. Bohužel jsou to opravdu jen ty expedice, které budí zdání pozitivního dojmu ze hry.

Ano s dějem autoři také mnoho času neztráceli. Nějaké dějové pozadí, které má všechny scénáře slepit nějakou souvislostí, je tu v drtivé většině zastoupeno na papírcích deníků roztroušených po stolech po celé mapě. Spíše na papírcích než pomocí nějakých vyprávěných animací.

Mapa světa je, jak jsme si řekli v úvodu, původní ze hry Far Cry 5. Bohužel jsou z ní kusy po okrajích odsekány, aby to bylo prostě menší. Autory bylo stanoveno, že tyto nepřístupné kusy mapy jsou zamořené radiací a viděny černobíle. Když se tam hráč chce dostat, po chvíli prostě zemře. V PC hrách jev celkem zaběhnutý.

Ustavičný reload

Naprosto doběla vás rozpálí ustavičné loadování, když prostě odběhnete od mise, kterou nechcete zrovna řešit. Hra se přeloaduje a postaví vás na její začátek. I když misi násilím ukončíte v menu, hra se opět loaduje a posouvá vás na jiné místo. To je jak ve hrách patnáct let nazpět!

Nejsou věže, ale je to ještě horší

Nejsou zde sice výškové věže jako ve Far Cry předešlých, což je dobře. Bohužel je zde hodně pohybových a krkolomných misí, jež je těžké a otravné opakovaně zdolávat kvůli tomu, že jste zabloudili v terénu, spadli ze skály či nenašli cestu z hořící jeskyně. Takže ve finále je to ještě horší než výškové věže z dob minulých.

Instalatérská trubka se ukazuje jako solidní zbraň na blízko. Umlátíte s ní jak vojáka tak divoké prase a vrháním na krátkou vzdálenost její síla ještě vzroste. S trubkou v ruce začíná člověk běsnit. Nejlepší zbraň na blízko je ovšem samozřejmě lopatka. Dovoluje být přesně vržena vpřed jako oštěp a zpravidla stačí jeden zásah na usmrcení jakéhokoli nepřítele.

Zasekávání průběhu misí

Nestačil jsem se divit. Je to hra ve vysokém stupni opatchování, navíc by to mělo být od chyb odladěno už od zdrojového Far Cry 5. Jaké však bylo moje zděšení, když jsem se u tří klíčových dějových misí zaseknul - ne vlastní vinou! Děj (vlny nepřátel) běžely do jisté fáze splnění a potom najednou přestaly. Hra tak donekonečna čekala na postřílení poslední vlny, která nepřicházela. A to samozřejmě těsně před koncem mise! Nezbývalo mi než misi násilím ukončit a hrát ji celou znovu. Přátelé tak něco podobného se mi za poslední čtvrt století hraní stalo jen u Witchera 3, to je ovšem král všech nedodělků! U hry takto zvučného jména (Far Cry ) v takto zaběhnuté sérii a v takto pokročilém dílu mě to udivilo jako nic jiného. Od těchto okamžiků jsem si vůbec začal všímat bizarních stránek hry.

Kde jsou granátomety?

Nejzásadnější zbraň, ta, která dělala všechny Far Cry Fárkrájema, je pryč. Hra je tedy o ten nejlepší prvek nudnější. Ještě, že tu aspoň zůstaly ty brokovnice, taková počítačově herní klasika. Bohužel výhoda non line of sight odpalování náloží při roznětce reagující na dopad, tedy výhoda granátometů, je ta tam. Přitom v původním Far Cry 5 granátomety byly a byly skvělé jako vždy. Začíná mě napadat, jak by řekl Svěrák, že vývoje hry Far Cry New Dawn se chopil břídil.

Nutnost típání dialogů.

Na to, jak questy stojí za houby, jejich úvodní rozhovor se zadavatelem je neúměrně dlouhý. Sdělení jsou k ničemu, protože vizuální pomůcky nás k cíli skvěle navigují, takže vůbec nepotřebujete vědět kam a pro co jdete. Po každé první vteřině se vám chce dialog NPC típnout. To escapem sice lze, ale postava se přece jen ještě musí chvilku dovykecat. Zrada je v tom, že některé dialogy típnout nelze, ale lze od nich odběhnout dál. NPC postava se nasere se slovy "Nechte mě aspoň domluvit", jenže celá předchozí řeč je stornována a vy když quest chcete, musíte k ní znovu, znovu zapříst rozhovor a znovu to vyslechnout až do konce. Neskutečně otravné, zvlášť když je to úplně zbytečné.

Oživování na nic

Princip oživení hrdiny NPC postavou je implementován hůře než v originálním Far Cry 5. NPC kolega k vašemu bezvládnému tělu sice ve víru bitvy pohotově přispěchá, a oživí vás, jenže po celou dobu na vás nepřátelé pořád míří. Takže ještě když se znovu zvedáte ze země, okamžitě vás znovu zastřelí. Poprvé, podruhé, potřetí i počtvrté. NPC kolega je zaměstnán vaším oživováním za neustálé nepřátelské palby a tedy ani neútočí ani se nekryje. Výsledek je ten, že vás po několikerém pokusu oživení nepřátelé zastřelí oba. V této podobě je to vrcholně trapné a neměli to do hry raději vůbec vnášet.